Osobní web Miloslava Vlka reflektuje poslední chvíle kardinála a děkuje lidem za účast a modlitby

 

Milí přátelé,

včera, v 9:50 hodin dokončil své pozemské putování kardinál Miloslav Vlk. Zemřel v nemocnici, provázen tichou modlitbou svých blízkých.

Pan kardinál dbal vždy na to, aby se na jeho stránkách čtenáři dověděli důležité události jeho bohatého programu, jeho názory na společensko-politickou situaci, ale i jeho osobní prožitky. Dovolím si proto zakončit tyto stránky krátkou a bezesporu velmi omezenou reflexí jeho posledních dní:

Nemocniční pokoj kardinála Vlka se stal místem setkání: setkáním s bolestí a nemocí, především však setkáním s řadou lidí, kteří za ním každý den přijížděli z nejrůznějších koutů Čech, ale i ze zahraničí. Byla to setkání s Bohem přítomným uprostřed společenství, s Bohem, který chce přebývat mezi námi, s „Bohem blízkým“, jak často pan kardinál opakoval.

Dny v nemocnici prožíval ve velikém odhodlání a naději, že bude moci ještě „žít, jak žít se má“…, aby to vyjádřil slovy textu Jiřího Grossmana ze své oblíbené písně. Přijímal s odevzdaností pokyny lékařů a často opakoval: „Musíme být trpěliví“. Velká touha po životě byla však u něj spojena s bytostnou připraveností „odejít i zůstat“. V posledních měsících vícekrát opakoval, že tady na zemi nelze vyjádřit Bohu vděčnost dostatečně, že se těší na chvíli, kdy bude moci Bohu poděkovat „tváří v tvář“.

Při jedné návštěvě vyjadřoval údiv nad tím, kolik lidí se za něj modlí, kolik lidí na něj myslí, kolik lidí za ním přichází, kolik lidí ho pozdravuje, v kolika farnostech, klášterech a komunitách jsou organizovány modlitby. Byl v úžasu, překvapen. Jak je to jen možné, ptal se…. Spontánně jsem reagovala, že je to přece láska, kterou během svého života daroval lidem a která se mu teď od nich vrací. Zamyslel se…a na jeho tváři se objevil souhlasný úsměv.

Ne každý, kdo by si přál, mohl pana kardinála přijít pozdravit. Zvlášť v posledních dnech bylo nutné návštěvy omezit, s ohledem na jeho zdravotní stav. „Vlna solidarity a lásky“, jak ji nazval, však k němu zásluhou každého z Vás doputovala. Dovolím si použít výraz, který byl pro něj typický:

„Děkuji pěkně“.

Na závěr připojuji zvláštní poděkování lékařům a zdravotnímu personálu.

Mgr. Hana Pohořalá
sekretářka

 

Zdroj: www.kardinal.cz
Foto: Wikimedia