Zdá se, že moderní lidé bojují s problémem bolesti a utrpení více než kdokoli jiný v historii. Lidé v západním světě žijí v prosperitě, ale přesto mnohem více bojují s problémem utrpení než lidé v jiných částech světa.
Spisovatel Philip Yancey říká:
„Knihy o problému bolesti jsou přehledně rozděleny do dvou skupin. Ti starší, od lidí jako Akvinský, Bunyan, Donne, Luther, Kalvín a Augustin, neochotně přijímají bolest a utrpení jako součást Božího jednání. Tito autoři nezpochybňují Boží činy. Snaží se pouze ‚ospravedlnit Boží cesty s člověkem.‘ Autoři psali sebevědomě, jako by pouhá síla jejich uvažování mohla uklidnit emocionální reakce na utrpení.
SOUVISEJÍCÍ – Jak mne List Římanům 5 přivedl ke Kristu poté, co utrpení zahubilo mou víru
Richard Simmons ve svém blogu na portálu Patheos píše, že moderní knihy o bolesti jsou v příkrém kontrastu s těmi historickými. Jejich autoři předpokládají, že množství zla a utrpení ve světě nelze srovnávat s tradičním pohledem na dobrého a milujícího Boha. Bůh je tak odstraněn z pozice „přítele soudu“ do schránky vyhrazené pro obžalovaného.
‚Jak se můžeš ospravedlnit, Bože?‘, jakoby říkali tito rozzlobení moderní lidé. Mnozí z nich podle Simmonse upravují svou představu o Bohu, ať už předefinováním Jeho lásky, nebo zpochybňují Jeho moc ovládat zlo.
Když čtete tyto dvě kategorie knih vedle sebe, je změna tónu docela markantní. Zapomínáme přitom, že Luther a Kalvín žili ve světě bez éteru a penicilinu, kdy průměrná délka života byla třicet let, a že Bunyan a Donne psali svá největší díla ve vězení.
„Je ironií, že moderní autoři – kteří žijí v knížecím pohodlí, dřou v klimatizovaných kancelářích a hromadí různé elixíry života ve svých lékárničkách – jsou těmi, kdo doutná vztekem,“ píše dále Simmons.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Posouvá nás utrpení směrem k Bohu, místo abychom se od Něj vzdalovali?
Spisovatel Timothy Keller se na Manhattanu, kde pracuje, setkává s mnoha náboženskými skeptiky, a tak mnoho z nich je skeptikem kvůli bolesti a utrpení, které v životě vidí. Jak mohl dobrý Bůh, spravedlivý Bůh, milující Bůh dopustit, aby existovala taková bída, bolest a úzkost?
Keller však na druhou stranu poukazuje na to, že viděl mnoho lidí najít Boha uprostřed transformace bolesti a utrpení. Neštěstí je posouvá směrem k Bohu, místo aby se od Něj vzdalovali. Říká, že neklidná doba probouzí lidi z přesvědčení, že si vystačí bez Boha. Utrpení často vede lidi k vážnému hledání smyslu života.
Zdá se, že C. S. Lewis tomu rozumí dobře. Ve své knize Problém bolesti říká:
„Bolest závisí na péči. Bůh šeptá v naší rozkoši… ale křičí v naší bolesti; je to Jeho megafon, aby probudil hluchý svět.“
Dinesh D’Souza mluví o Bartu Ehrmanovi, autoru, teologu a bývalém křesťanovi, který opustil svou víru kvůli nevýslovnému utrpení, které viděl ve světě. Řekl: „Už jsem nemohl sladit nároky víry s realitou života.“ Zajímavé je, že Ehrman uznává, že osobně nikdy ve svém životě nezažil žádné skutečné utrpení. Nejvíce ho trápí utrpení lidí v Asii, Africe a Jižní Americe. Přesto paradoxně právě zde vzkvétá křesťanství, v místech, kde je utrpení největší.
Historik Philip Jenkins říká, že v zemích třetího světa utrpení vede lidi k Bohu.
Jenkins tvrdí: „Křesťanství úžasně vzkvétá mezi chudými a pronásledovanými, zatímco mezi bohatými upadá.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 2. prosince 2021 Foto: Pixabay – ilustrační