Praha – Do kostelů v České republice se postupně vracejí repliky zvonů zrekvírovaných za druhé světové války, vzácně i původní nalezené zvony. Nové zvony tak získaly například Věřňovice na Karvinsku, Humpolec na Pelhřimovsku nebo Přerov, ale i další obce. Farnosti doplňují zvony podle možností a potřeby, zjistila ČTK. Nové zvony se pořizují z veřejných sbírek či obecních příspěvků, na obnově se většinou podílí víc subjektů. Farnosti si obnovu zvonů řeší převážně samy.
„Obnova zvonů probíhá průběžně, nejde o vysoké počty,,“ řekl ČTK mluvčí Biskupství královéhradeckého Pavel J. Sršeň. Královéhradecká diecéze zahrnuje území Královéhradeckého, Pardubického a části dalších tří krajů. V diecézi se podle odhadů biskupství v posledních letech obnoví do pěti zvonů, v poslední době se tak stalo v Litomyšli, Zahrádce u Ledče nad Sázavou, Harrachově, Velinách, Hradci Králové – Kuklenách, Humpolci, Chrasti, Stěžerách, Rokoli, Chlístovicích či Kutné Hoře.
SOUVISEJÍCÍ – Zvonařka: Do věží kostelů se zvony čím dál častěji vracejí i díky novým spolkům
„Farnosti si doplňují zvony podle potřeby a svých finančních možností. V roce 2015 ale přibyly v diecézi dva zvony formou darování, kdy farnost Dobrá v Ostravsko-opavské diecézi darovala dva zvony do Dobrušky a Horní Rovni,“ dodal mluvčí biskupství.
„Financování pořízení nových zvonů je velice individuální, převážně jsou vyhlášeny veřejné sbírky, v některých případech přispěje také obec,“ uvedla Terezie Breindlová z brněnského biskupství. Technici na stavebním oddělení biskupství spolupracují v případech, kdy je třeba vyřešit statiku věže nebo opravu zvonové stolice.
V září se rozezněl v Olešnici na Blanensku zvon svatého Václava. Váží 799 kilogramů a byl pořízen z darů farníků. Dva renovované a dva nové zvony jsou v kostele svatého Bartoloměje v Hruškách na Břeclavsku. Hrušky před třemi roky silně poničilo tornádo.
Ke dvěma zrenovovaným zvonům přibyl dvacetikilový umíráček Archanděl Michael a více než stokilový zvon zasvěcený Janu Křtiteli. Bude zvonit jedinkrát za rok, 24. června v 19:20, kdy se obcí prohnalo tornádo. Za nové zvony obec zaplatila 400.000 korun, renovace původních stála přes 200.000 korun a dalších více než 400.000 korun zaplatila za novou ocelovou zvonovou stolici a montáž.
Loni získal kostel Nejsvětější Trojice ve vyškovské místní části Dědice po 80 letech třetí zvon. V roce 2022 brněnský biskup Pavel Konzbul požehnal třem novým zvonům pro chrám Nalezení svatého Kříže ve Znojmě.
I do ostravsko-opavské diecéze se vracejí zvony. „Nejvýznamnějším projektem v této oblasti byly Zvony míru pro Evropu, které k nám do diecéze zamířily z německé Diecéze Rottenburg-Stuttgart. Jednalo se o zvony pro Třebom, Oldřišov, Doubravu, Věřňovice, Třanovice, Píšť. Tyto zvony se do diecéze vrátily v rozmezí let 2021 až 2024,“ uvedl mluvčí ostravsko-opavského biskupství Ondřej Elbel.
Sedmý zvon se měl vrátit opět do Píště. „Farnost se ale rozhodla ponechat jej v Německu na znamení smíření,“ podotkl Elbel. V Diecézi Rottenburg-Stuttgart rovněž zjistili, že na území diecéze je i zvon z takzvaného Šikmého kostela ve Staré Karviné. „Je ale součástí kaple, kterou vlastní soukromník, a návrat v rámci projektu tak není možný,“ podotkl Elbel.
Pro diecézi návrat zvonů znamená hlavně náklady spojené s přepravou i stavebními úpravami. V Oldřišově na Opavsku bylo nutné upravit věž, aby se tam nový zvon vešel.
„Největší zájem o obnovu zvonů zabavených během války nastal logicky v 90. letech po pádu komunismu. To se obnovovaly početné zvonové soubory ve velkých farnostech na jihu Moravy. V posledních letech jsou to spíš jednotlivé počiny, které spojuje jedno: Zájem, aby se na obnově podílelo více lidí a subjektů. Často jsou to proto společné projekty farnosti, vedení obce či města a dalších institucí, spolků, sdružení, a to vše navíc podpořené veřejnou sbírkou,“ řekl ČTK mluvčí olomoucké arcidiecéze Jiří Gračka.
Jako příklad uvedl sbírku na hotové a zatím nezavěšené zvony pro Přerov nebo pořízení dvou zvonů pro Dřevohostice v roce 2021. „Projekty by nemohly vzniknout bez přímého zájmu vedení města či obce a zájmu široké veřejnosti zúročené ve finanční sbírce,“ doplnil.
Za zmínku podle něj stojí také iniciativy jiného charakteru – farnost Šilheřovice z ostravsko-opavské diecéze získala svůj původní, ve válce zabavený a v Německu dohledaný zvon, a své zvony provizorní tak postoupila kostelu ve Staré Vodě.
Zvony v Česku patří nejen ke kostelním věžím, ale jsou i součástí světských památek či poutních míst. Největší pohromou pro zvony byly války, protože představovaly dostupnou zásobu kvalitního kovu pro výrobu zbraní. Za druhé světové války podle odhadů odvezli nacisté jen z českých zemí na 12.000 zvonů, nejvíce ze Sudet. Z tohoto počtu bylo po válce asi 15 procent vráceno.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 24. prosince 2024 Foto: Pixabay