Protestanti a katolíci na Západě se shodnou, že cesta ke spasení vede skrze víru a skutky, odhalil nový průzkum Pew Research Center, který proběhl při příležitosti 500. výročí reformace.

V západní Evropě a USA převládá názor, že teologie protestanty a katolíky víc spojuje, než rozděluje. I přes pohnutou minulost vzájemného pronásledování a náboženských válek obě větve křesťanství v současné době vyjadřují ochotu k vzájemnému přijetí.

Přestože Martin Luther a další protestantští reformátoři v 16. století obhajovali, že věčnou spásu lze získat pouze vírou (sola fide), průzkum ukázal, že většina západoevropských protestantů si nyní myslí, že spása je dosažena kombinací víry a dobrých skutcích – což je tradiční katolická pozice.

V západní Evropě Pew Research Center uskutečnil telefonický průzkum, kterého se zůčastnilo více než 24 000 lidí v 15 zemích. V USA byl průzkum proveden online mezi více než 5 000 účastníky průzkum obsahoval i několik různých otázek.

Padesát dva procent amerických protestantů uvedlo, že spása je kombinací víry a skutků, 48 procent si myslí, že spása je výhradně z víry. Čtyřicet šest procent amerických protestantů tvrdí, že Bible dává plné náboženské vedení, které křesťané potřebují, což je tradičně protestantské přesvědčení známé jako „sola scriptura“. Naopak 52 procent  amerických respondentů zastává názor, že by křesťané měli hledat vedení v Bibli i v církevním vyučování a tradici – učení, které je vlastní katolické církvi. Jen 30 procent respondentů uvedlo, že jejich teologický základ stojí na reformačních heslech sola fide a sola scriptura.

Z evropských zemí pouze v Norsku většina (51%) účastníků průzkumu věří, že spása je založena pouze na víře (sola fide), v ostatních zemích západní Evropy převládal názor, že spásy lze dosáhnout kombinací víry a skutků.

Katolíci a protestanti v západní Evropě obecně vykazují nízkou návštěvnost bohoslužeb. Pouze 8 procent protestantů a 14 procent katolíků uvádí, že navštěvují bohoslužby každý týden nebo častěji. Průzkum zjistil, že i přesto že je dopad sekularizace zřejmý, jsou viditelná i ohniska religiozity. Například v Nizozemí se polovina holandských dospělých (48 procent) označuje za ateisty, agnostiky nebo „nijak zvlášť“ náboženské. Přesto 43 procent nizozemských protestantů také tvrdí, že chodí do kostela nejméně jednou týdně. V každé zkoumané evropské zemi, zhruba devět z deseti protestantů a katolíků říká, že jsou ochotní přijmout členy jiné tradice za sousedy a velká většina obou skupin tvrdí, že jsou ochotni přijmout členy druhé skupiny i do svých rodin. Například 98 procent německých protestantů tvrdí, že by přijala katolíka jako člena své rodiny a podobný podíl německých katolíků (97 procent) uvádí totéž o protestantech.

 

-mn-

Zdroj: Christian Today
Foto: Creative Common Search

[adrotate banner=“28″]