Zpráva poskytující více než 250 rozhovorů s přeživšími a vojenskými příslušníky odporují tvrzením myanmarské vlády o útocích na komunitu Rohingyů.
Organizace zaměřující se na lidská práva Fortify Rights publikovala 160stránkovou zprávu popisující události, které minulý srpen vedly k útokům na stovky rohingyjských vesnic v Arakanském státu. Krveprolití donutilo přes 700 tisíc Rohingyů, většinou muslimů, utéct do sousední Bangladéše, což je považováno za nejrychlejší uprchlickou vlnu od genocidy ve Rwandě v roce 1994.
Zpráva odhaluje, že existují důvody se domnívat, že se myanmarská armáda dopustila genocidy a zločinů proti lidskosti. „Myanmarské úřady po celé měsíce mezinárodní a diplomatické komunitě tvrdí, že prostě jen reagovaly na teroristický útok,“ uvedl Matt Smith, ředitel Fortify Rights. „My jsme ale zdokumentovali, že úřady se doopravdy mnoho měsíců předem připravovaly na to, co vyvrcholilo závažným zločinem,“ vysvětlil Smith.
Zpráva vyhází z 21měsíčního vyšetřování opírajícího se o 254 rozhovorů s přeživšími, svědky, myanmarskými vojenskými jednotkami, policisty, současnými i bývalými členy místní Armády spásy, humanitárními pracovníky, lékaři a dalšími. Organizace zdokumentovala, jak se myanmarské úřady dopustily masového zabíjení, znásilňování a ničení stovek vesnic. Myanmarská vláda tvrdí, že útok na Rohingye byl výsledkem útoků rohingyjských ozbrojenců na desítky policejních základen. Nové informace však ukazují, že události 25. srpna byly výsledkem mnohaměsíčních příprav a plánování na straně myanmarské armády.
„Úřady efektivně odzbrojovaly rohingyjské civilisty a vyzbrojovaly ostatní, v podstatě tyto komunity trénovaly, aby vyvolaly vlnu násilí proti Rohingyům,“ řekl Smith. „Také jsme zdokumentovali, jak úřady zastavily humanitární pomoc v týdnech a měsících před 25. srpnem. Zrušily potravinovou pomoc. V té době tam bylo přes 80 tisíc dětí ve věku do pěti let, které trpěly těžkou a akutní podvýživou. Podle Smithe myanmarská vláda tímto způsobem Rohingye před útokem oslabovala.
„Úřady také přesunuly velký počet vojáků. Zdokumentovali jsme, jak myanmarská armáda nasadila 27 praporů,“ vysvětlil Smith. „Byla to velmi brutální a systematická operace,“ dodal. Podle zprávy myanmarští vojáci systematicky od Rohingyů sbírali předměty, které by mohly posloužit jako zbraně, a záměrně ničili oplocení a další struktury kolem domovů Rohingyů. Fortify Rights identifikovalo 22 vojenských a policejních důstojníků, kteří měli na starosti „čistící operace“ a kteří by měli být vyšetřováni pro zločiny proti lidskosti.
Aby tyto zločiny mohly být potrestány mezinárodním soudem, musí být tyto případy postoupeny Radě bezpečnosti OSN. Smith poukázal na skutečnost, že pro takové případy existuje precedens – vzpomněl například genocidu v Darfuru před více než deseti lety. Zástupci Fortify Rights se setkali s úředníky amerického ministerstva zahraničí a bezpečnostní rady, aby na případ upozornili. „Američtí občané by nyní měli volat k vládě. Víme, že členové vlády tento problém velmi zajímá. Rozumí jeho závažnosti,“ uvedl Smith. Ministerstvo zahraničí odsoudilo porušování lidských práv v Myanmaru.
Na setkání k tématu náboženské svobody, kterého se před několika dny zúčastnili zástupci z více než 80 zemí, jich však pouze 10 odsoudilo činy myanmarské vlády. „To je velmi znepokojivé,“ upozornil Smith. „Stále se v Arakanském státě nachází víc než 400 tisíc Rohingyů a mezinárodní komunita selhává v tom, aby něco podnikla. Bojíme se, že za pět, šest, deset let budeme dokumentovat další masakry,“ dodal.
Překlad: Kristýna Gillíková Zdroj: The Christian Post Foto: Wikimedia