Norská luteránská církev a stát Norsko se 1.ledna po téměř 500 letech „rozešli“. V souladu s dohodou mezi státem a církví došlo k formálnímu oddělení církve a státu. To znamená, že 1 250 kněží a biskupů už nebude zaměstnanci vlády a církev přestane být záležitostí státu.
Předseda Národní církevní rady Jens-Petter Johnsen pro norské noviny Dagsavisen řekl: „Je to největší organizační změna v církvi od reformace.“
Změna obnovuje církev jako nezávislou právoplatnou organizaci. Některé hlasy však tvrdí, že změna není dostatečná. Předchozí popis církve jako „státní veřejné náboženství“ byl nahrazen formulací „Norská církev evangelicko-luteránská zůstane norskou národní církví a bude mít podporu státu.“
Kristin Mile, nejvyšší tajemnice Norské humanistické asociace, uvedla pro Dagsavisen: „Dokud ústava říká, že norská církev je norskou národní církví a má být podporována státem, máme stále státní církev.“ Vyslovila také názor, že nové znění ústavy je horší než staré, protože spojilo stát s určitou denominací, nejen s určitým náboženstvím.
Ačkoli církevní daň v Norsku je jedna z nejnižších na světě (přibližně 5 procent) a nejvíce Norů se ztotožňuje se státní církví, v tomto roce norská církev ztratila přibližně 40 000 členů poté, co bylo možné rozhodnout se pro členství v církvi online.
Církve jsou financovány státem na základě počtu členů, tím jsou motivované zvětšovat svou členskou základnu. Katolická církev v Norsku dostala v listopadu pokutu za zpronevěru a objednávku na refundaci peněz, které si nárokovala po použití jmen přistěhovalců z katolických zemí bez jejich souhlasu.
Zdroj: Christian Today
Foto: Wikipedia