Ve Spojených státech se ujala zkratka „nons,“ která definuje stále populárnější formu náboženského života.
Nejde o „bezvěrce“, kteří poutají pozornost již řadu let, neboť počet lidí, kteří se nehlásí k žádné konkrétní náboženské tradici, vzrostl z pouhých pěti procent v době studené války na dnešních přibližně 30 procent. Jedná se o křesťany bez příslušnosti ke konkrétní denominaci, lidi, kteří se distancují od tradice a osvobozují se od zavedených církevních značek.
Podle výsledků desetiletého pozorování náboženských zvyklostí se počet nedenominačních sborů během posledních deseti let zvýšil asi o 9 000. Společenství, kterých si nikdo nevšiml, v tichosti přetvářejí náboženský život.
SOUVISEJÍCÍ – Globální rozměr církve dokazuje nárůst křesťanství na jižní polokouli
Podle Christianity Today v současné době existuje pětkrát více nedenominačních sborů než kongregací presbyteriánské církve. Nedenominačních sborů je šestkrát více než episkopálních. A v nedenominačních sborech je o 3,4 milionu lidí více než je dohromady všech baptistů.
Kdyby se „nons“ spojily do jedné církve, vytvořily by spolu největší protestantskou denominací, kterou by navštěvovalo více než třináct procent všech věřících.
„Dva největší příběhy v americkém náboženství – to jsou nedenominační sbory a nevěřící,“ říká pro Christianity Today Ryan Burge, profesor politologie na Eastern Illinois University a odborník na náboženské demografické údaje. „Protestantské denominace se nacházejí v přechodném období,“ dodal.
V roce 2010 bylo v rámci amerického sčítání náboženství identifikováno 35 496 nezávislých kongregací bez formální denominační příslušnosti. Vedoucí výzkumník Scott Thumma pro CT uvedl, že jich bylo téměř jistě více, ale byl to nejpřesnější součet, jaký kdo do té doby provedl.
Thumma, jeden z mála odborníků a blízkých pozorovatelů, kteří zaznamenali růst nedenominačních sborů v posledním desetiletí, uvedl, že podle jeho názoru existuje několik faktorů, které způsobují to, co popisuje jako „individualismus na úrovni sborů“.
Je to projev „organizačního individualismu, který je paralelní s osobním individualismem“, řekl. Umožňuje sborům vyklouznout z břemene některých kulturních zátěží.
„Je to evangelizační výhoda,“ řekl pro evangelikální magazín Thumma. „Potenciální návštěvník nedenominační církve nemá žádná kulturní očekávání, co by mohl uvnitř najít, na rozdíl od případů, když narazí na církevní značku určité denominace, například letniční Assamblies of God nebo Jižní baptisté. Návštěvník se může zaměřit jen na samotnou bohoslužbu.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 28. listopadu 2022 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační