I když občas můžeme slyšet, že pravoslavní kněží se na rozdíl od katolických mohou ženit, není to přesné. V praxi se adepti na duchovenskou službu v pravoslavné církvi žení ještě před svěcením, v opačném případě zůstávají svobodní nebo přijímají mnišství, protože po přijetí diákonského svěcení se duchovní již oženit nemohou, pokud chtějí duchovní službě zůstat. A to ani v případě, že ovdoví. A právě toto se má změnit.
Pravoslavná média tento týden informovala, že se cařihradský patriarcha Bartoloměj chystá vydat rozhodnutí, na základě kterého kněží, kterým manželka zemřela nebo je opustila, budou moci uzavřít nový sňatek. Má však jít o výjimečné případy, o nichž bude muset jednat biskup, který požádá o rozhodnutí posvátný synod Cařihradského patriarchátu. Pokud ten žádosti vyhoví, uzavře kněz druhý sňatek nikoliv plný obřadem svátosti manželství, ale prostým požehnáním nového svazku v úzkém rodinném kruhu. I tak jde o revoluční krok, který v některých konzervativnějších kruzích nebude mít podporu (viz např zde.).
Cařihradský patriarchát má mezi samostatnými (autokefálními) církvemi světového pravoslavného společenství privilegované postavení – čestný primát. Do jeho jurisdikce však patří jen malé komunity pravoslavných v Turecku, dále pak v některých částech Řecka (vč. mnišské republiky Athos) a potom celá řecká diaspora v zemích, které nespadají pod správu jiné místní církve (v zahraničí žije podle některých statistik asi sedm milionů Řeků). Spadají pod něj i některé částečně samostatné (autonomní) církve – např. Finská pravoslavná církev.
Autor: Miloš Mrázek Zdroj: Náboženský infoservis Foto patriarchy Bartloměje: Flickr.