Ukládám dcerku ke spánku a ona se mě najednou ptá: „Maminko, tatínek umřel?“
Odpovídám: „Ne. A proč se takhle ptáš?“ „A kde je?“ slyším další otázku.
Přemýšlím. Když řeknu, že je ve vazbě, bude se ptát, co je to vazba a proč tam je…Odpovídám: „On je na služební cestě; brzy se vrátí.“
„Brzy?“
„Ano.“ Uklidnila se a usnula.
A já sedím a přemýšlím, kolik matek teď svým dětem říká, že jejich tátové odjeli na služební cestu.
Pane Bože! Vrať dětem jejich otce!
Tato slova jsem našla na FB jedné sestry a vehnala mi slzy do očí. Ano, modlím se, aby se dětem vrátili tátové a mámy, mužům jejich ženy a ženám jejich muži, matkám a otcům jejich synové a dcery… Stovky a stovky jich sedí ve vězeních. Každý den někoho propustí, ale na jeho místo posadí někoho dalšího…
Přesto mám dnes dobrou zprávu: Zmicer Daškievič byl po 15 dnech vězení propuštěn. Díky Bohu! A víte, co mě zaujalo? Média píší: „Občanský aktivista, křesťan ZD vyšel na svobodu…“ Ti znovuzrození aktivisté se k víře hlásí tak aktivně, že slovo „křesťan“ jako by patřilo k jejich profilu! O kom z nás by světská média takto psala, a s úctou, bez náznaku posměchu?
Horší už je, co Zmicer o vězení vyprávěl. Už jsem o podmínkách v těch trestných celách, kde strávil tři dny, psala dříve. Teď upřesnil, že tam takové kobky (ve vazební věznici v ul. Akrescina) jsou dvě. V době, kdy tam Zmicer byl, přebýval v kobce s bývalým plukovníkem dopravní policie (milice) a ve vedlejší kobce byl bývalý kapitán milice. Také tam pár dnů byl nějaký básník a trenér boxu… Zmicer se domnívá, že existuje nějaký spis osob, které mají být do trestné cely umístěny. Přitom bývalí příslušníci ozbrojených sil, kteří na protest opustili službu, jsou obzvláště týráni neúnosnými podmínkami.
Na rozdíl od Zmitra tam oba milicionáři byli opakovaně drženi 22 dnů, bez vody, bez postele, matrace, deky, v místnosti, kde se nedá spláchnout záchod, bez okna… Zmicer řekl, že si myslel, že po pěti letech strávených v nejrůznějších vězeních Běloruska už ho nemůže nic překvapit, ale to, co viděl a zažil na Akrescina, ještě nikdy dříve neviděl. Je nutno o tom mluvit, šířit zprávy dál… Po třech dnech Zmitra odvezli do vězení ve městě Baranavičy, kde zbytek trestu strávil v „normálních“ podmínkách. Eduard Palčys byl oficiálně uznán politickým vězněm. Prosím, napište mu!
V pondělí se v různých městech konal tradiční Pochod moudrosti. V Minsku vyšli do ulic důchodci, zdravotníci a studenti a jejich učitelé. Akce se obešla bez zásahu a na fotkách můžete vidět, že když na lidi neútočí obušky a vodní děla, účast v pochodech se nijak nesnižuje. Zvlášť se mi líbí fotka, kde demonstranti vycházejí z podchodu a vzadu se průvod táhne do nekonečna… Tisíce lidí…
V sobotu jsem psala, jak Lukašenko slavnostně otevřel jadernou elektrárnu… V pondělí tam došlo k prvnímu problému. Podle oficiálních protokolů je vše pod kontrolou, o žádný problém se nejedná, vše se odehrává v rámci zkušebního provozu a vylaďování přístrojů. Neoficiální zpráva říká, že „vybuchlo několik transformátorů, které jsou určeny k měření napětí v elektrických obvodech na jednom z agregátů spojených s generátorem“. No a na slavnostně otevřené třetí linii metra přestal pracovat přestup na jinou linii…
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Olga (běloruská křesťanka, která chce zůstat v anonymitě) Datum: 11. listopadu 2020 Foto: Olga – protesty v Bělorusku