„Vy jste tělo Kristovo, a každý z vás je jedním z jeho údů.“ – 1 Korintským 12:27
V Bibli často čteme o církvi jako o shromáždění věřících v Pána Ježíše Krista. Můžeme tedy bezpečně říci, že církev není fyzickou strukturou, ale skupinou lidí, kteří věří v téhož Boha, následují stejného Pána Ježíše Krista, dodržují stejné přesvědčení a doktríny a jsou ve společenství s druhými.
Může být křesťan bez církve? Je správné, aby věřící žil svou víru nezávisle na ostatních křesťanech?
Základní informace o společenství
Bible nám říká, že společenství věřících je velmi důležité. Proč je to tak? Co je úkolem společenství?
V Sk 2:42 čteme, že věřící v prvotní církvi „vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se.“ Tyto věci jsou základem našeho růstu v Kristu a růstu společenství.
Na základě příkladu rané církve by naše společenství měla být naplněna Božím slovem. (Kristovo učení – doktrína), charakterizované bratrskou láskou (společenství), neustálou vzpomínkou na to, co pro nás Kristus učinil (lámání chleba), nepřestávající modlitbou jeden za druhého.
Církev by měla být právě taková. Mnoha věřícím však to vše v církevních společenstvích chybí. Někteří dokonce zjistí, že jejich sbor nejenže tyto věci postrádá, ale činí opak.
Když jde společenství nesprávným směrem
Často však zapomínáme, že jsme církev. Jsme tělo. Jsme Boží lid, vykoupené Boží děti. Všichni patříme stejnému Pánu, žije v nás stejný Duch a miluje nás tentýž Otec.
Když na tyto věci zapomeneme, sbor kráčí nesprávným směrem. Vedoucí začnou panovat nad svými členy. Členové se navzájem začínají pomlouvat. Zapomínáme, že jsme jen příjemci milosti. A zapomínáme, že bychom měli milovat všechny, kteří jsou v církvi, bez ohledu na socioekonomické postavení, dosažené vzdělání nebo kariérní postup.
Ale pokud tyto negativní věci ve sboru nastanou, máme se vzdát zcela vzájemného společenství? Ne, neměli bychom. I kdybychom museli opustit svůj sbor, neměli bychom se vzdát společného vztahu s křesťany, kteří skutečně milují Boha a poslouchají Krista.
Být v neustálém společenství
Jako církev Kristova musíme zůstat ve vzájemném společenství. Pokud sbor učí, co je nebiblické, najděme si společenství s těmi, kteří učí, co je správné. Neměli bychom být v otroctví nebiblického společenství, ale neměli bychom být ani osamělými křesťany.
Autor: -mn- Zdroj: Christian Today Foto: Wikimedia Commons