Křesťan dnes

Mohou křesťané slavit Vánoce?

Může křesťan slavit Vánoce, svátek, který nejen, že má pohanský původ, ale je také využíván nevěřícím světem k propagaci komercialismu? Dle mého názoru záleží na člověku a jeho přesvědčení před Bohem. Především jsme vybízeni, abychom považovali spravedlnost a oddanost Bohu za to nejdůležitější. Musíme usilovat o to zalíbit se Bohu na základě toho, o čem věříme, že je konzistentní s Písmem. Ale když nahlédneme do Písma, nenalezneme žádnou pasáž přikazující slavit Kristovo narození. Na druhou stranu, Bible rovněž říká, že všechno je dovoleno, ale ne vše prospívá (1. Korintským 6:12). Navíc bychom měli být plně přesvědčeni o dni uctívání či v otázce stravování (Římanům 14:1-12). Právě tento odkaz podporuje stanovisko, podle něhož mají křesťané svobodu interpretovat Písmo a slavit Vánoce.

Starý Zákon hlásá, že jsme povinni uctívat Boha podle přikázání, která ustanovil (Exodus 20:1-4; 24:12-31:18). Ale Vánoce nebyly ustanoveny Bohem. Navíc neexistují žádné záznamy, že raná církev slavila narození Krista. Nicméně nenajdeme ani biblický zákaz ohledně slavení Kristova narození. Takže když není řečeno, že to dělat nemůžeme, znamená to, že je zcela v pořádku Vánoce slavit? Jeden pohled je takový, že smíme dělat pouze to, co Písmo výslovně přikazuje. Druhý oproti tomu říká, že smíme dělat cokoliv vyjma toho, co Písmo zakazuje. Které stanovisko je správné Když se podíváme do samotného Písma, zjistíme, že nemáme „překračovat, co je napsáno“ (1. Korintským 4:6). Bible je evidentně naším vodítkem. Ale když se podíváme na verše, jež jsme už zmínili – že vše je dovoleno (1. Korintským 6:12) a že křesťané mají být sami přesvědčeni ve své vlastní mysli (Římanům 14:5), pak se slavení Vánoc stává otázkou osobních preferencí.

Uvažujme ještě o jedné pasáži.

V Bibli, 1. listu Korintským 10:23-33, Pavel hovoří o masu obětovanému modlám, které bylo následně prodáváno na masném trhu. Vyvstala otázka: „Mohou křesťané takové maso jíst?“ Pavel na tuto otázku odpovídá v pětadvacátém verši, když říká: „Jezte všechno, co se prodává na masném trhu a kvůli svědomí se na nic nevyptávejte.“ Tvrdil, že je v pořádku takové maso jíst.

Poté ve verších 28-29 píše: „Ale kdyby vám někdo řekl: ‚Toto je obětováno božstvům,‘ nejezte to kvůli tomu, kdo vám to oznámil a kvůli svědomí. Svědomí pak míním ne vlastní, ale toho druhého. Neboť proč má být moje svoboda souzena svědomím druhého?“ Pavel říká, že pokud jste s někým, kdo by mohl být negativně ovlivněn vaším jezením masa obětovanému modlám, nejezte ho – ne kvůli sobě, nýbrž kvůli tomu druhému. Jinými slovy, jezení takového masa na vás nebude mít žádný dopad. Falešní bohové nejsou skuteční (Galatským 4:8-9). Nemají žádnou moc.

Pasáž z 1. listu Korintským 8:7-9 s touto myšlenkou souhlasí. Píše se v ní: „Ale ne ve všech je to poznání. Někteří až dosud jsou zvyklí na modlu a jedí toto maso jako obětované modlám, a jejich svědomí, protože je slabé, se poskvrňuje. Pokrm nás k Bohu nepřiblíží. Nejíme-li, nic neztrácíme, a jíme-li, nic nezískáváme. Dejte si však pozor, aby se vaše svoboda nestala kamenem úrazu pro slabé.“ Přestože tato pasáž vyžaduje hlubší zkoumání, jejím poselstvím je svoboda. Ježíš nás vysvobodil (Jan 8:32). Slavení Vánoc záleží tedy na přesvědčení každého křesťana. Má svobodu je slavit, má však také svobodu je neslavit. Ale nesuďme křesťany, ať už je slaví nebo ne, poněvadž mají svobodu jednat v této záležitosti podle svého svědomí.

Pán nás skrze svou oběť očistil od našich hříchů. Čeho se dotkne, to posvětí. Když s ním přicházíme do kontaktu, jsme to my, kteří byli očištěni. On není poskvrněn. Žena trpící krvotokem, která se dotkla Ježíše (Marek 5:25) byla očištěna. Ježíš nebyl poskvrněn. Stejně tak se Ježíš dotýkal nečistých malomocných a očistil je (Matouš 8:3). Přicházel do kontaktu s mnoha lidmi, ale nikdy nebyl tím poskvrněným. To oni byli vždy očištěni.

Myslím, že tento princip lze vztáhnout i na Vánoce. Ano, Vánoce mají pohanské kořeny. Ano, jedná se o velmi komerční období. Ano, mnoho lidí neupíná svůj zrak na Krista. Ale pro křesťana je to čas, v němž se zaměřuje na narození svého Pána a slaví jeho příchod na svět, aby zemřel za naše hříchy.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi podílet?

 

Tomáš Zálešák Autor: Matt Slick  Zdroj: carm.org Foto: Wikimedia Commons, ilustrační 

 

Exit mobile version