Neznámého se každý trochu bojí. Když si neumíme představit, jak někdo uvažuje, protože reaguje jinak, než jsme zvyklí, děsí nás to. My však kolem sebe máme spoustu lidí, kteří myslí jinak, kterým nerozumíme. Možná jsou nemocní, ale spíš jsou prostě jen jinak stvoření.
Hlavní hrdina chlapeček Lukáš o sobě říká, že netrpí poruchou autistického spektra, protože to nebolí, ale prostě je jiný. Vypravování průběhu jednoho dne seznamuje čtenáře se způsobem uvažování člověka s takovouto diagnózou. Chod běžného dne je nazírán pohledem Lukášovým v dialogu s komentáři jeho oblíbené hračky – profesora Neptuna, který doplňuje příběh o zkušenosti z jiných dnů, aktuální postřehy o Lukášově chování a jeho důvodech.
V běhu dne sledujeme, jak Lukáš reaguje, když ho něco překvapí. Podivujeme se, že tohle chytré dítě nechápe jasné a jednoduché věci (jako třeba trefit ze šatny do třídy), ale přitom naopak v jiných oblastech jsou jeho znalosti velmi rozsáhlé a hluboké (jako například znalosti astronomie). Každého může vyděsit dlouhotrvající a neutišitelný hysterický křik, který se ozve zdánlivě bez důvodu, či tvrdošíjné lpění na drobnostech, které by nám přišly nepodstatné či snad až nesmyslné. Lukáš a jemu podobné děti díky tomu vypadají jako rozmazlenci, ačkoli jejich rodiče dělají všechno proto, aby neměli nevychované dítě.
Reklama
Seznamujeme se s myšlenkovým světem autistického dítěte podobně jako v oceněné knize s názvem Řvi potichu, brácho, Ivony Březinové. Ta je příběhem s podobným tématem, avšak košatějším, zahrnujícím rodinu v širších souvislostech a v delším časovém úseku.
Zde vidíme, jak dítě prožívá svůj den, jak nesmírně důležité jsou pro ně jeho stereotypy, jak reaguje na vybočení z navyklých modelů. Uvědomujeme si lépe a zřetelněji, jaké obtíže čekají na rodiče, spolužáky, učitele, asistenty i dítě samo. Potřeba znalosti rizik a pochopení odlišného způsobu myšlení a reagování je nekonečná. Dvě roviny vyprávění prolínají základní dějovou linku Lukáše a tu komentuje z bočního pohledu jeho oblíbená hračka profesor Neptun. Kniha není příliš rozsáhlá, příběh je poměrně prostý, a proto se dobře hodí pro mladší děti. Čím dříve pochopí, proč se jejich spolužák chová jinak, tím lépe dokáží na takové chování reagovat.
Kniha také ukazuje, jak může být odlišné uvažování přínosné. Otevírá nové obzory a dává příležitost k zamyšlení, zda skutečně existuje jeden jediný, ten náš známý správný způsob. Vlastně nám o autistických dětech říká: Mějte je rádi a zkuste je pochopit.
Knížka Petry Štarkové je dobrým titulem literatury pro malé čtenáře, poskytuje užitečnou pomoc v řešení problému, který kolem sebe můžeme pozorovat v množství nikoli zanedbatelném.
Petra Štarková: Lukáš a profesor Neptun, Albatros 2016
Autor: Hana Pinknerová