Zvláštním způsobem byli tito Bratří roku 1732 povoláni Duchem svatým nést radostné poselství o Boží lásce v Kristu Ježíši do celého světa. Jejich upřímná zbožnost a víra, že podle Písma jsou všichni lidé bez rozdílu barvy pleti a rasy Božími dětmi, viděla v tom Boží výzvu ke skutečnému činění, ke skutkům podle této víry.
Náhodně se setkali s černochem z Karibské oblasti, který jako služebník svého bílého pána se dostal do Evropy a po seznámení s hrabětem Zinzendorfem byl poslán do Ochranova, uslyšel zde svědectví o tom, jak Bůh miloval svět a ve svém Synu všechny lidi, tedy i černé otroky. Zatoužil po tom, aby i jeho krajané, černí otroci na ostrově sv.Tomáše v Západoindickém souostroví uslyšeli tu osvobozující a radostnou zvěst, že i oni, černí otroci, jsou Božími dětmi a že i oni jsou předmětem Boží lásky.
SOUVISEJÍCÍ – Kristian David – podivné jsou cesty Boží (část 8.)
Moravané se ihned chopili této zvláštní Boží výzvy, jejich víra se ihned projevila skutkem. Vyslali na ostvrov sv.Tomáše své první misionáře. Po nich šli další a další nahradit ty, kteří tam umírali v nezvyklém podnebí. K misijní službě se hlásili i jiní, kteří slyšeli o životě Eskymáků v Grónsku. Také tam vyslali ochranovští bratří své misionáře a s nimi šel i Kristian David, aby tam nejen stavěd domy, ale hlavně aby kázal Slovo Boží.
Tak začala bratrská misie, postupně šla do celého světa podle slov Písma: „připavujte cesty Páně, jděte, kažte, křtěte…“ Bylo k tomu potřebí velikého nadšení, veliké obětavosti, ale nejvíc veliké, hluboké víry a věrnosti Božímu slovu. Bratští misionáři nešli dobývat cizí země, kolonie pro světské krále a panovníky, šli sloužit lidu těch zemí, těm nejubožejším z ubohých, poníženým otrokům a zaostalým národům. Velmi mnozí obětovali pro ně své životy v nezvyklých podmínkách horkých tropů nebo ledových plání, šli z lásky pomáhat nemocným, chudým, trpícím, stali se jejich učiteli, rádci a pomocníky. Stavěli pro ně školy, nemocnice, učili je obdělávat půdu k obživě i řemeslným pracem, šli, aby připravovali cestu všem lidem z labyrintu světa skrze ráj srdce – pro Krista a Jeho království.
Jednota bratrská, v zemi otců lidskou zlobou udupaná, z nepochopení Ježíšova náboženství lásky k bližnímu zničená, z vlasti vyhnaná, našla svůj nový život, své nové poslání, svou obnovenou podobu. Komenským vysněné a vytoužené otevření vrat na novou cestu Jednoty veliké zahrnující celý svět, začalo se naplňovat. Misie Jednoty bratrské daly základ k rozšíření nezištného bratrského „náboženství srdce“, oné bratrské „theokracii lásky“.
V různých zemích světa jsou nyní sbory Bratří různých barev pleti, různých ras a národů jako děti jedné matky staré Jednoty bratrské. Z upřímné, hluboké zbožnosti Moravanů věrných starobratrské tradici, obohacené pietistickou zbožností Zinzendorfovou, vytrvalým poslušenstvím zvláštního Božího vedení Kristiana Davida, obnovilo se něco, co si nikdo předtím nemohl sám vymyslet. Co se tu v Ochranově stalo, nebylo dílo lidské, ale dílo Boží. Novým generacím bylo předáno trvalé pojítko jejich naplněným heslem:
„Zvítězil Beránek náš, následujme jej.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Ludmila Plecháčová Zdroj: jednotabratrska.cz Datun: 13. června 2021 Foto: Wikipedie – Kristian David