Po prostudování Komenského knihy Zinzendorf sám přiznal, jak hluboce na něj zapůsobila. „…a tak jsem uslyšel z knihy poprve pravé a na mne velikým dojmem zapůsobivší slovo o Moravských Bratřích, čímž mi mnohé, co se mi jevilo jako extravagance, ukázalo se býti jako něco, co má úctyhodný původ.“
Kristian David nejen přivedl do Ochranova první exulanty a postavil tam první domy, ale stal se také svým iniciativním působením na M.L.Zinzendorfa skutečným spoluzakladatelem obnovené církve Beránkovy, Jednoty bratrské v Ochranově. Jaká to byla zvláštní cesta plná hledání, oklik a dranmatických událostí, a jaké zvláštní vedení Boží od prvního dojmu a pohnutí mysli při naslouchání modlitbám a písním žalářovaných Bratří v Holešově, až po rok 1727 v Ochranově, než nalezl, prožil a uskutečnil své „náboženství srdce“.
Související – Kristian David – podivné jsou cesty Boží (část 6.)
Po přečtení Komenského knihy „Ratio disciplinae“ a „Historie Českých bratří“ uvažoval Zinzendorf o svých „Statutech“, které vydal obyvatelům Ochranova 12.května 1727 a srovnával je s požadavky jeho Moravanů i s novými poznatky o jejich staré církvi na Moravě. Přitom si ale nepřál porušit vztahy k luterské církvi v Berthelsdorfu a přetrhat s ní svazky. Chtěl, aby s touto církví zůstali Moravané dál ve spojení a v dobrém styku.
Formulací svých původních Statutů pro osadníky po způsobu Spennerovské „církvičky v církvi“ – ecclesiola in ecclesia – došel ke kompromisu, aniž by musel omezit návštěvy kázání a přijímání svátostí v Berthelsdorfu nebo něco měnit na luterských bohoslužbách. Ponechal zatím své Statuty zpracované v původním pietistickém duchu beze změny tak, jak je 4.července 1727 dal vyložit k podpisům souhlasu. Ale jeho „Ochranovské statuty“ nebyly ještě ani dalšího roku 1728 některými jednotlivci podepsány.
Na neustálé urgence Moravanů o překlad latinských „Řádů“ Komenského do němčiny rozhodl se Zinzendorf 26.července 1727 poslat jim ze své cesty předběžnou zprávu o překladu. Nebyl to však úplný překlad, ale jen upravený výtah; vybral z knihy jen to, co podporovalo jeho plán „církvičky v církvi“. Jako právník vyzvedl z „Historie Českých bratří“ onu část, v níž Jednota ve svých prvopočátcích v Kunvaldě v Čechách roku 1464 byla jen částí církve podobojí a z toho vyvodil, že svůj vlastní plán tím může plně podpořit.
Po návratu ze svých slezských cest do Ochranova přečetl pak hrabě Zinzendorf Moravanům dne 4.srpna 1727 celý elaborát svého překladu, kterým srovnával své „Ochranovské statuty“ s Komenského knihou „Řádů“ staré Jednoty. Dovodil jim, že jeho Statuty se vpodstatě zcela shodují s řádem Bratří v Kunvaldě z roku 1464.
Pominul ale zmínku o řádech Bratří z let 1609 a 1616, kdy již měla Jednota na Moravě své samostatné synody, své vlastní kněze a biskupy. Podařilo se mu tím přesvědčit Moravany, že i jako „církev v církvi“ mohou zachovávat svou víru a své tradice. Tím docílil dvojího svého úspěchu: jako majitel panství zamezil zamýšlenému utvoření oddělené sekty, tím docílil pokoje v obci a zamezil třenicím mezi osadníky jiných vyznání; a za druhé zabránil tím rozkolu v berthelsdorfské luterské farnosti.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Ludmila Plecháčová Zdroj: jednotabratrska.cz Datun: 27. dubna 2021 Foto: Wikipedie – Kristian David