Evropský parlament přijal dvě zásadní regulace, které napomohou ochraně unijních občanů před teroristickými útoky. Směrnice o boji proti terorismu a novela schengenského hraničního kodexu se zaměřuje na včasné odhalování a postih „zahraničních bojovníků“. V celé EU se jakékoliv napomáhání teroristům stane trestným činem. Zároveň budou prováděny systematické kontroly všech cestujících z a do schengenského prostoru.
„Odhaduje se, že z EU odešlo bojovat do Sýrie a Iráku kolem 5 000 osob. Minimálně dva z teroristů útočících v Paříži byli Francouzi vycvičeni v Sýrii. Je proto nejvyšší čas, aby Unie zpřísnila pravidla pro postihování všech činností spojených s terorismem, včetně jeho plánování a financování, a aby zprovoznila takový systém, který tyto tzv. zahraniční bojovníky zastaví již na hranicích,“ říká Tomáš Zdechovský, člen Výboru EP pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, na jehož půdě byly oba dokumenty projednány.
„Nová směrnice bude mimo jiné znamenat v praxi to, že případné teroristické útoky mohou být odhaleny již ve fázi jejich příprav. Zavedení systematických kontrol na vnější hranici schengenského prostoru a ověřování pravosti dokladů a totožnosti přes schengenský informační systém je podle mě krok správným směrem,“ vysvětluje europoslanec Pavel Svoboda.
„Občané EU právem očekávají, že budeme reagovat na jejich obavy konkrétními kroky. Právě toto jsou ta opatření, která máme na úrovni EU přijímat. Jsou prevencí proti terorismu a také obsahují ochranu a práva obětí na pomoc,“ doplňuje informaci europoslankyně Michaela Šojdrová
Parlament schválil oba zásadní dokumenty velkou většinou hlasů, 498 (pro), 114 (proti), 29 (zdrželo se hlasování).
Debata o budoucnosti Evropy
Evropský parlament v reakci na brexit debatoval na téma budoucnost Evropy
V této souvislosti schválil deklaratorní zprávu belgického europoslance Guye Verhofstadta (ALDE), která si klade za úkol najít odpověď na nedůvěru občanů k Evropské unii. Zpráva byla schválena těsným rozdílem čtrnácti hlasů, kdy 283 europoslanců hlasovalo pro a 269 poslanců hlasovalo proti, včetně poslanců zvolených za KDU-ČSL.
Michaela Šojdrová vysvětluje, proč se rozhodla zprávu v současné podobě nepodpořit: “Podle mne se jedná o podklad pro veřejnou diskusi, ale nemůže to být závazný rámec pro naše další směřování. Určitě bychom souhlasili s návrhem na budování obranné unie nebo s rozhodnutím pro jedno sídlo EP. Nesouhlasím však s dalším posílením federalizace, respektive centralizovaného rozhodování v ekonomických a sociálních otázkách, jako jsou například daně nebo důchody, nebo s novou pozicí evropského ministra financí se silnými pravomocemi. Měli bychom se spíše zaměřit na praktické využití současných nástrojů, které máme k dispozici, a ne vytvářet nové institucionální uspořádání. Schválení této zprávy považuji za omyl Evropského parlamentu. Občané se právem mohou ptát, proč plýtváme časem na jednání o nezávazném dokumentu? To je otázka na ty, kteří dokument schválili.“ Vysvětluje Michaela Šojdrová, která vystoupila proti této zprávě.
Zhoršení situace na východě Ukrajiny
Europoslanci diskutovali s vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci Federicou Mogherini o zostřující se situaci na východě Ukrajiny. Upozornili na to, že v některých oblastech konfliktu hrozí humanitární katastrofa. „Evropský parlament musí potvrdit politickou vůli a podporu Ukrajině tak, jak po tom volá ukrajinský parlament. Putin čeká na postoj Spojených států, Donald Trump by si měl uvědomit svoji odpovědnost, že už není jen americký podnikatel, ale především americký prezident a má odpovědnost za bezpečnost ve světě,“ řekla před plénem Michaela Šojdrová.
„Prokazatelně víme, že Rusko podporuje separatisty všemi prostředky, včetně zbraní. Je důležité, že summit EU z prosince loňského roku potvrdil sankce namířené proti Rusku, víme, že fungují. Stejně tak je důležitý postoj NATO, které stojí pevně za Ukrajinou,“ dodává.
Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA) mezi Kanadou a EU
Dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) byla jedním z velkých témat plenárního zasedání tohoto týdne. Evropský parlament ji ve středu 15. února 2017 schválil, a tzv. Komplexní hospodářská a obchodní dohoda tak potencionálně může vstoupit v platnost. Pro určité profese se díky ní zjednoduší pravidla, aby mohly své služby nabízet i v Kanadě. Týká se to například právníků, účetních, inženýrů nebo architektů. CETA představuje příležitost i pro podniky a podnikatele, kteří by chtěli expandovat do Kanady. Místní vláda své veřejné zakázky otevře i pro evropské firmy. Evropa bude rovněž moci bez přirážek do Kanady vyvážet téměř 92% svých potravin a zemědělských výrobků. I nadále budou přitom chráněna mnohá evropská označení původu mezi nimi „české pivo“ a „žatecký chmel“.
„Podle mého názoru se jedná o vyrovnanou dohodu, která splňuje očekávání kladená na moderní obchodní dohody. Za krok správným směrem považuji také to, že reflektuje nový přístup k ochraně investic a nahrazuje dosavadní systém ad hoc arbitrážních řízení stálým dvojinstančním soudním systémem. Ten bude transparentní a složený z nezávislých odborníků, jmenovaných EU a Kanadou, kteří budou muset dodržovat vysoké morální a odborné standardy,“ dodává k dohodě CETA Pavel Svoboda.
První celounijní normy občanského práva o robotice
Na plenárním zasedání bylo dále schváleno usnesení o robotice, jehož návrh vznikl ve Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu, kterému europoslanec Pavel Svoboda předsedá. Členové EP v usnesení žádají Komisi, aby analyzovala současná pravidla a připravila legislativní návrh týkající se robotů a umělé inteligence. „Včasná celounijní úprava zajistí právní prostředí pro rozvoj robotiky a právní jistotu, kterou potřebují investoři. Zároveň se Evropa stane lídrem, který bude určovat v tomto oboru celosvětové společné standardy,“ říká Pavel Svoboda. Podle něj rozvoj robotiky silně předbíhá právní úpravu, a je tedy důležité zahájit diskuzi o tom, jak robotiku regulovat ale zároveň využít její potenciál. „Tato problematika má jasný přeshraniční rozměr – např. autonomní auta jezdící po Evropě a odpovědnost za jejich případné škody. Je tedy vhodné již od počátku jednat na unijní úrovni a stanovit pravidla pro výrobce i pro uživatele,“ dodává Pavel Svoboda. Konstruování a využívání robotů musí být vždy jen ve prospěch lidstva a nesmí nijak zpochybnit nenahraditelnost člověka v jistých situacích a výkonech.
Schengenský hraniční kodex: posílení kontroly na vnějších hranicích na základě příslušných databází
Cílem nařízení je zavázat členské státy k zavedení systematických kontrol všech osob, které budou překračovat vnější hranice schengenského prostoru. Na základě příslušných relevantních databází se bude ověřovat, zda tito lidé nejsou hrozbou pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost.
„Využívat se předně bude Schengenského informačního systému (SIS) dostupného v rámci celé EU a také databáze Interpolu, který eviduje ukradené či ztracené dokumenty,“ upřesňuje Zdechovský.
Závazek platí pro všechny vnější hranice, tedy i ty ve vzduchu, na moři a na pozemních hranicích. Nicméně pokud by systematické kontroly měly nepřiměřený dopad na plynulost dopravy na hranicích, mohou členské státy provádět pouze cílené kontroly.
Foto: Wikimedia Commons