Praha – Praha po deseti letech dostala v neděli nový kostel, na barrandovském sídlišti vyrostl kostel Krista Spasitele s komunitním centrem. Kvůli opatřením proti koronaviru bylo zasvěcení kostela neveřejné.
Nové kostely v Česku často vznikají právě na periferiích velkých měst, kde kapacitou nestačí menší kostelíky. Obvyklé je jejich víceúčelové využití, stávají se také architektonickými dominantami třeba desítky let starých sídlišť. V celé republice se od roku 1989 postavilo 61 nových kostelů katolické církve, kostely postavily také církve evangelická či bratrská.
V Praze byl prvním kostelem postaveným po roce 1989 kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Strašnicích, vysvěcený v roce 1994. Nejmladší v Praze je Komunitní centrum s kostelem Matky Terezy na Jižním Městě, otevřené v roce 2007. Podobné, ale menší zařízení pro kulturní, duchovní a sociální aktivity předtím vzniklo na západě metropole v Nových Butovicích. Již léta se plánuje kostel a komunitní centrum na východním sídlišti Černý Most.
„Stavba kostelů je vnějším projevem životaschopnosti křesťanské komunity. Existují i v historii známé případy, že někdo postavil kostel na zelené louce a pak se snažil okolí nějak osídlit, ale většinou to nefungovalo. Stavba kostela je cosi zdola,“ řekl ČTK generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.
„Jsou lidé, kterým chybí prostor k tomu, aby se scházeli, mohli se společně modlit, tak si kostel postaví – ale není to samozřejmě nějaká nekoordinovaná záležitost. Stavba kostela je nemalý finanční náklad,“ připomněl. „Barrandovský kostel stojí 150 milionů korun, pokud by se mělo sebrat třeba tisíc lidí, bylo to pro každého 150.000 korun. Stavba kostela je tedy většinou dlouhodobý projekt, shání se různé financování a nezřídka se farnost na desetiletí zadluží,“ dodal Přibyl. Bylo tomu ale podle něj i dříve, třeba v meziválečném období. „Je tam vidět velká houževnatost lidí, kteří chtějí mít svůj kostel v místě, kde bydlí,“ dodal.
Zatímco centrum Prahy je za svou mnohasetletou historii kostely protkáno a obyvatel v něm nepřibývá, periferie obývají desetitisíce lidí, ale při vzniku sídlišť se s ohledem na tehdejší dobu se sakrálními prostory nepočítalo. Proto nové kostely, které vznikají v Praze, rostou právě tam. „Sídliště se stavěla na zelené louce. Pokud to bylo v oblasti, kde byla kdysi nějaká obec za Prahou, byl tam malý kostelíček, což je případ třeba Chodova nebo Stodůlek – tam historická stavba (kostela) je, ale může být trochu bokem a nesplňovat už kapacitně požadavky, které má křesťanská komunita, která v místě skokově narostla,“ říká Přibyl.
Nové kostely mají často formu komunitních center. „Většinou nejde zdaleka jen o kostel, ale o jakési zázemí, které slouží k plnému provozu farnosti, časté jsou i ambice, aby centrum přesahovalo život farnosti, a otvírá se i pro nevěřící,“ shrnuje Přibyl.
Letos v září byl požehnán kostel na brněnském sídlišti Lesná, o jehož stavbu se usilovalo od 60. let a který je zasvěcen blahoslavené Marii Restitutě. Kruhový objekt s dominantní věží vznikl podle návrhu architekta Marka Jana Štěpána, který je autorem více sakrálních staveb v Česku. V Brně kromě toho vzniká kostel Svatého Ducha v Líšni, v Neratovicích mají sbírku na nový kostel Nejsvětější trojice a pastorační centrum kardinála Josefa Berana.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 27. listopadu 2020 Foto: Wikimedia Commons – Komunitní centrum Matky Terezy