Když byla v roce 1852 vydána Chaloupka strýčka Toma, stal se z ní hit. Sedmnáct tiskárenských strojů běželo 24 hodin denně, aby se uspokojila poptávka, čímž se stal nejprodávanějším románem 19. století, informuje CBN News.
„Kniha zasáhla naše emoce jako národa,“ vysvětluje pro CBN dr. Cassandra Newby-Alexander z Norfolkské státní univerzity. „A přiměla nás vidět se, jací jsme, bylo to naše emocionální zrcadlo. A způsobila, že někteří jednotlivci se rozhodli přehodnotit, co si mysleli o otroctví.“
Chaloupka strýčka Toma je uváděna jako jeden z faktorů vedoucích k občanské válce. Když se později Abraham Lincoln setkal s autorkou Harriet Beecher Stoweovou, údajně řekl: „Tak to jste vy ta malá žena, která napsala knihu, jež začala tuto velkou válku.“
Reakce na knihu v roce 1852 byla okamžitá a silná
„Na jihu byla kniha zakázána, a kdyby vás chytili při jejím prodeji, buď byste byli zabiti, nebo byste šli do vězení,“ říká Dr. Newby-Alexander.
Existovaly také pokusy diskreditovat Harriet Beecher Stoweovou. Autorka vycházela z životů skutečných lidí, kteří se skrývali za jejími fiktivními postavami. Josiah Henson byl její primární inspirací pro postavu strýčka Toma.
„Josiah Henson podle mého názoru prokázal mimořádnou odvahu,“ říká Dr. Newby-Alexander. „Snažil se pomáhat jiným lidem, zvláště bílým v této zemi, pochopit realitu otroctví, hrůzu otroctví a cenu otroctví.“
Příběh Josiaha Hensona začíná v Rockville, kde sloužil u muže jménem Isaac Riley. „V této době se otrokáři chtěli představit jako velmi benevolentní a starající o své otroky,“ vysvětluje Jamie Kuhns, historik pro Montgomery County Parks. „Ale popis, který nám Henson dává, neplatil pro Isaaca Rileyho.“
„Věrně jsem Rileymu sloužil po mnoho let,“ později napsal Henson. „Byl hrubý, vulgární a krutý.“ Hensonova autobiografie poskytuje řadu příkladů Rileyho krutosti, jako v den, kdy objevil knihu o gramatice skrytou v Josiahově čepici. „Když Riley viděl knihu, samozřejmě byl rozhořčen, protože bylo neslýchané, aby se jeho otroci učili číst a psát,“ vysvětluje Kuhns. „Výsledem bylo zbití tehdy devítiletého Josiaha do bezvědomí.
Přes tvrdé zacházení se Henson dokázal prosadit jako důvěryhodný. Nakonec byl povýšendo funkce dohlížeče na plantáži, a změnil drsné podmínky, kterým čelili jeho otroci. Riley dokonce dovolil osmnáctiletému Josiahovi navštívit probuzenecké duchovní setkání. Ačkoli nemohl vstoupit do kostela, zaslechl kázání kazatele Johna McKennyho.
„Řekl: Ježíš Kristus, Syn Boží, zemřel pro každého člověka,“ napsal Henson. „Dotklo se to mého srdce a vykřikl jsem: Zajímalo by mě, jestli Ježíš Kristus zemřel i za mne.“ Kazatel opakoval znovu a znovu tato slova „pro každého člověka“. Ach, požehnání a sladkost pocitu, že jsem milován!“
„Znamenalo to pro něj hodně, protože věděl, že Bůh bude vždycky po jeho boku,“ říká Kuhns. „On ho vysvobodí a On rozhodne o svém plánu v jeho životě.“
Plán zahrnoval stěhování jeho rodiny a dalších osmnácti lidí do domu bratra Isaaca Rileyho do Kentucky. Tři roky po příjezdu do Kentucky byli ti, kteří ho následovali, přihlášeni do aukce. „Manželé a manželky, rodiče a děti měli být navždy odděleni,“ napsal Henson.
„Od této hodiny jsem nenáviděl a proklel celý systém otroctví. Jeden pohlcující cíl naplnil mou duši – abych získal svobodu a osvobození od krutých a bohatstvím rozpustilých tyranů.“
Útěk do Kanady
Kvůli Hensenovým manažerským dovednostem zůstala rodina zpočátku dovolení zůstat spolu. O dva roky později však přišel jeho čas. Jediná možnost: útěk. Hlavní překážkou byl zákon o útěku otroků z roku 1793, což znamenalo, že on a jeho rodina mohou být chyceni i ve svobodném státu. Zaměřil se tedy na Kanadu.
„Museli podniknout se svou ženou a čtyřmi dětmi cestu pěšky kolem 600 kilometrů dlouhou. Šli v noci, spali přes den, což bylo nebezpečné,“ vysvětluje Jared Brock.
Po čtyřiceti vyčerpávajících dnech dorazili k jezeru Erie, které leží na hranici s Kanadou. Sympatický kapitán se nabídl, že je odvede zbytek cesty.
„Položil mi ruku na hlavu a řekl: Budeš dobrý následovník Krista?“ píše Henson. „Cítil jsem proudy emocí, které mnou procházely jako elektrický proud od hlavy k patě. Ano, řekl jsem, budu dobře využívat svou svobodu, dám duši Bohu.“
Henson pomohl založit komunitu černochů v Ontariu, včetně školy. Aby získal peníze, cestoval po Spojených státech a Anglii, kde se setkal královnou Viktorií. Během těch let riskoval svůj život, aby pomohl celkem 118 otrokům získat svobodu v Kanadě.
„Je pro mne osobně inspirací a doufám, že mnoho lidí, kteří slyší tento příběh, využívají dobře svou svobodu,“ říká Brock. „Použití našich zdrojů, našeho času, našich peněz, naší energie, našeho hlasu, našeho vlivu musíme využít ve prospěch těch, kteří toho mají méně než my.“
Vidět Boží ruku v bolestivých zkušenostech
Na konci svého života Josiah Henson navštívil plantáž, kde kdysi pracoval. Přestože mnoho z jeho zážitků zde bylo nepředstavitelně bolestivých, Josiah v nich viděl Boží ruku a napsal: „Jasný záblesk blesku pochází z černého mraku.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi podílet?
-mn- Foto: Wikimedia Commons – Občanská válka v USA 1862