raha – Historické a církevní souvislosti vzniku, stržení a obnovy Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze popsal ve své knize katolický kněz Stanislav Přibyl. Dnes publikaci Mariánský sloup: v souvislostech víry a ducha představil v kostele Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí. Napodobeninu sloupu zničeného davem v roce 1918 v sobotu požehná pražský arcibiskup Dominik Duka.
Týž den se na Staroměstském náměstí sejdou také odpůrci stavby a faktu, že do veřejného prostoru byl rozhodnutím pražského zastupitelstva umístěn výrazný církevní symbol. Dřívější pražská zastupitelstva stavbu sloupu nechtěla povolit.
„Jako člověka i jako kněze mě vždycky zajímala určitá síť souvislostí,“ řekl dnes Přibyl k tomu, co ho vedlo v napsání knihy. Před časem již napsal knížku Karlův most: v souvislostech víry a ducha. V té nové popisuje okolí sloupu, památky připomínající poblíž něj důležitá data českých dějin a vysvětluje, proč sloup vznikl. „Odmalička jsem chápal stržení Mariánského sloupu jako vandalský čin a mrzelo mě, že jej už neuvidím. (…) Až uvidím obnovený sloup, nebudu mít pocit triumfálního vítězství, ale jakéhosi vnitřního pokoje, který mu umožní, abych ještě více usilovalo smíření,“ píše v předmluvě.
Sloup nechal postavit habsburský císař Ferdinand III. v roce 1650 jako poděkování Panně Marii za obhájení Prahy před švédskými vojsky v roce 1648. V listopadu 1918 byl na protest proti habsburské monarchii stržen davem. Snahy po obnovení sloupu zaznívaly hned po jeho zborcení. Zastánci obnovy považují dílo za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní dílo. Byl také astronomickou památkou – určoval místní poledne, a tedy čas v Praze i v nejbližším okolí. Podle odpůrců návratu sloupu jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.
Přibyl v knize nezastírá, že sloup je předmětem ostrých historických, politických a konfesních sporů, volá ovšem po vzájemném porozumění a usmíření. Připomíná také možná méně známý fakt, že stržení sloupu bylo impulsem pro výstavbu řady nových kostelů na různých místech Prahy – mělo jich být nejméně 12 jako hvězd, které měla Panna Marie kolem hlavy. Přibyl zmiňuje 15 kostelů či kaplí vystavených v okrajových částech Prahy ve 20. až 40. letech jako reakci na stržení sloupu. Jeho výklad doprovázejí desítky fotografií, ukázky z dobových dokumentů, reprodukce výtvarných děl, ale i modlitby, dopisy, básně a věroučné reflexe.
Další knihu o Mariánském sloupu pokřtí ve čtvrtek autoři Petr Blažek a Vojtěch Pokorný. Autoři knihy Duchovní střed Evropy – dějiny Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí 1650-2020 se věnují dobovým sporům o smysl a výklad českých dějin, roli barokního umění, vztahu státu a církve, husitskému a bělohorskému mýtu či náboženským sporům.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 12. srpna 2020 Foto: Wikimedia Commons – Mariánský sloup