Alžírští křesťané doufají, že budou moci znovu otevřít své kostely. V prosinci loňského roku požádala Organizace spojených národů vládu této severoafrické země, aby reagovala na všechna obvinění.
Křesťané v těchto dnech obnovili protestní shromáždění proti vládním represím. Ještě před dvěma lety protestanti jásali, když společenský tlak přinutil rezignovat tehdy 82letého Abdelazize Boutefliku kvůli jeho snaze opětovně kandidovat na post prezidenta. V případě svolení by se jednalo už o páté funkční období.
Související – Američtí představitelé odsuzují křesťanské pronásledování v Alžírsku
„Protesty podporují lidská práva a já nepochybuji, že církvi to pomůže,“ řekl pro Christianity Today Youssef Ourahmane, viceprezident Alžírské protestantské církve (EPA). „A dopis od OSN poukazuje, že něco není v pořádku, a teď se s tím vláda bude muset vypořádat.“
„Vysvětlete prosím podrobně faktické a legislativní postupy, které odůvodňovaly uzavření 13 kostelů,“ uvádí se v dopise zaslaném OSN. „Uveďte prosím informace o postupu opětovné registrace [EPA] a vysvětlete důvod, proč tato registrace dosud nebyla schválena.“
Dopis byl podepsán třemi odborníky OSN specializujícími se na svobodu náboženského přesvědčení. Tento tlak OSN na alžírskou vládu je dalším krokem v sérii pokusů zasadit se o práva pronásledovaných protestantských křesťanů. Organizace Open Doors řadí Alžírsko na 24. místě na seznamu zemí, kde je nejtěžší být následovníkem Krista. Pouze před třemi lety se umístila na 42. místě.
„Rok 2020 byl pro nás protestanty, kteří jsme byli nuceni přerušit naše bohoslužby, velmi obtížným,“ řekl pro CT Salah Chalah, prezident EPA. „Ale milujeme svoji zemi a pravidelně se modlíme za její prosperitu.“
Související – Evropský parlament odsoudil Alžírsko za porušování náboženské svobody
Alžírští protestanti čítají něco mezi 50 000 a 100 000 věřících, přičemž velká většina je soustředěna v oblasti pohoří Atlas. Kromě 13 kostelů, které byly násilně zavřeny, si OSN všimla dalších 49 míst, které protestanté užívají pro bohoslužby a kterým hrozí uzavření. Organizace také kritizovala „fyzickou sílu“ použitou proti členům církve, jakož i diskriminační zacházení s křesťany na letištích a jiných hraničních přechodech. Alžírská vláda v roce 2018 popřela, že by křesťané byli pronásledováni, a uvedla, že kostely byly uzavřeny pro „nesoulad se zákony“.
V říjnu 2019 však byl Chalah jedním z několika věřících dokopán a zbit obušky, když protestoval proti uzavření kostela v Tizi-Ouzou, který se nachází kolem 90 km východně od hlavního města Alžíru. Tři sta z 1 200 členů sboru se tehdy shromáždili před kostelem, když kolem 20 policistů zapečetilo dveře budovy.
„Kéž každý ví, že jsme byli biti a týráni pouze z jediného důvodu – z naší křesťanské víry,“ řekl tehdy Chalah. „A protože to je příčina naší bolesti, jsme na ni hrdí.“
EPA byla založena v roce 1974 a oficiálně uznána v roce 2011. Přestože vyhláška z roku 2006 zaručovala nemuslimům ochranu ze strany státu, stanovila také, že bohoslužby lze provádět pouze v budovách schválených k tomuto účelu.
Jak informuje Christianity Today, EPA musí každé čtyři roky znovu žádat o novou licenci. V roce 2014 byla aplikace ignorována, stejně jako o čtyři roky později v roce 2018.
Na situaci křesťanů v Alžírsku upozornila také Světová evangelikální aliance a napsala dopis jménem alžírských protestantů, aby upozornila diplomaty na dané problémy. Díky podpoře Amnesty International a Human Rights Watch se situaci církví věnuje větší pozornost.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 27. února 2021 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv