Pastor John Piper odpověděl na otázku posluchače svých podcastů z Filipín, kdo vlastně jsou baptisté a co je typické pro jejich věrouku.
Na úvod americký reformovaný teolog řekl, že se bude držet toho, co bylo typické pro baptisty v sedmnáctém a osmnáctém století. Důvodem, proč se rozhodl začít u kořenů této evangelikální denominace, byla skutečnost, že tak jako ostatní protestanté v průběhu dějin se i baptisté začali dále dělit a klást různé teologické důrazy.
Reformační kořeny
Vysvětlil, že kořeny denominace navazují na období reformace, kdy Luther, Kalvín nebo Zwingli začali šířit své teologické myšlenky. První baptisté založili svou teologii pouze na Písmu a věřili, že spása člověka je darem Boží milosti založené na oběti Krista na kříži.
SOUVISEJÍCÍ – John Piper se rozhodl vyjádřit k pádu Raviho Zachariase
Tyto teologické zásady se staly společným základem pro celé reformační hnutí, které bylo jednoduše vyjádřeno hesly – Sola Scriptura, Sola Fide a Sola Gratia – pouze Boží slovo, samotnou vírou a jedině Boží milostí.
Křest na základě vyznání víry
Zakladatel portálu Desiring God poznamenal, že to, co baptisty od některých tradičních protestantských denominací odlišuje, je křest. První baptisté na základě studia Písma došli podle Pipera k závěru, že člověk byl pokřtěn na základě vyznání své víry. Poznamenal, že reformační úsilí nedošlo v této otázce „dostatečně daleko.“
SOUVISEJÍCÍ – John Piper radí, jak se chovat na sociálních sítích
V souvislosti konstatoval, že víra není něco automatického, co přechází z věřících rodičů na děti a baptisté proto taky nepřistoupili ke křtu svých dětí jen proto, že mezi nimi existovalo fyzické pouto. Z toho také vychází pojmenování těchto věřících jako novokřtěnci.
Ponoření celé osoby
První baptisté chápali křest jako ponoření celé osoby do vody. Nejednalo se tedy jen o symbolické pokropení člověka. To je také podle Pipera význam řeckého slova baptizō – ponořit. Této symbolice také odpovídá pasáž Římanům 6,1–4, kde se píše, že člověk byl při křtu pohřben spolu Kristem a následně z vody byl vzkříšen k novému životu.
Všeobecné kněžství
„Dalším důsledkem probíhající reformace mezi baptisty bylo, že jsme se snažili brát vážně kněžství všech věřících: každý z nás má přímý osobní vztah s Bohem skrze Krista,“ řekl Piper. Nebyli to jen biskupové, starší, ale celé společenství věřících v místním sboru, kteří dělali společné rozhodnutí, a odkazoval se na pasáž z Matouše 18,17, kdy jako poslední instance při církevní kázni věřícího je celé společenství. Proto se baptistům obvykle říká kongregacionalisté, což je odkazem na nezávislost jednotlivých baptistických sborů.
Posledním rysem baptistické tradice, na který Piper upozornil, je snaha o oddělení církve od výkonné moci státu, což v historii vedlo také k pronásledování ze strany některých protestantů, kteří byli naopak přesvědčeni o nutnosti kooperace mezi církví a státem pro udržení teologické a ekleziologické jednoty. „Jsme oddáni svobodě náboženského projevu bez jakékoli vnější církevní nebo vládní kontroly nad místním sborem,“ uzavřel John Piper.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 3. května 2021 Foto: CC Search – John Piper