Na nedávném setkání diskutovali řečníci o budoucnosti islámu ve Velké Británii. Baronka Sayeeda Wars, prominentní právnička a první muslimská žena v britském kabinetu, vyjádřila hluboké přesvědčení o potřebě Británie vrátit se ke křesťanským kořenům.
„Minoritní víry se mají cítit opravdu pohodlně o tom, KDO jsou a majoritní si mají být jisté, KÝM jsou …,“ uvedla Wars. „Evropa, která je jasná ve svém křesťanském dědictví, je mnohem jednodušší místo i pro muslimy.“
To je neslýchané – muslimská žena volá po návratu ke křesťanské ortodoxii. V dalším prohlášení navrhovala mešitám ve Velké Británii odstranit minarety, aby připomínaly vesnické kostely.
Warsina výzva je dobrou připomínkou pro křesťany i pro naši vlastní potřebu přijmout naše ortodoxní (ortodoxie – správná víra, správné učení) kořeny. Odhaluje zápas uvnitř křesťanství, který se církev snaží řešit. Je to starý spor mezi ortodoxii (správností víry) a ortopraxí (správným vyjádřením víry).
Letmý pohled na globální demografii křesťanství nám může pomoci pochopit závažnost tohoto problému:
S více než 2,3 miliardy přívrženci je křesťanství v současné době největším náboženstvím na světé, i když islám je na dobré cestě vyrovnat tento počet. Křesťanství zřejmě drží prvenství v roztříštěnosti. Od roku 2014 existuje více než 45.000 křesťanských denominací a každý den další dvě přibudou.
Historie rozkolu uvnitř křesťanské víry je dlouhá a komplikovaná, ale výsledky jsou viditelné pouhým okem. Jak poznamenala Wars, křesťanství, obzvláště na Západě, bylo roztroušené v tolika směrech, že ztratilo svou společnou identitu a také vliv.
Výzkum Pew Research Center ukázal, že křesťanská populace v Evropě se zmenší o téměř 100 milionů lidí do roku 2050. To způsobí, že Spojené království, Francie, Nizozemsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie již nebudou mít křesťanskou většinu. V Severní Americe, „Křesťanství očekává pokles ze 78% populace USA v roce 2010 na 66% v roce 2050.“
Křesťanství je a jistě nějaký čas i bude největším náboženstvím na světě, ale prochází nejistou dobu. A jak plyne čas, církev se štěpí a ztrácí identitu, což způsobuje krizi ve vlastních řadách.
To jsou otázky, kterým jsme čelili v církvi, kde vedu křesťanské hnutí v Indii. S více než 780 unikátními jazyky – a nespočet dialekty – tisíce odlišných etnických skupin. Indie je zdaleka jeden z nejvíce různorodých národů na světě. Ve skutečnosti to, co mnoho lidí možná nevíte je, že zatímco křesťané tvoří sotva zlomek populace, v Indii je muslimská populace druhou největší na celém světě. Předpokládá se však, že se stane zemí s největším podílem muslimské populace na světě do roku 2050. To vše je v zemi, která vyprodukovala buddhismus a hinduismus.
Jak si moderní křesťanská církev udrží svou identitu a vliv v drtivé většině a rozmanitosti?
Pro nás to v Indii začalo s návratem ke křesťanským kořenům. Historie křesťanství v Indii sahá téměř 2000 let k apoštolu Tomášovi a syrské pravoslavné církve. Indie má jednu z nejstarších křesťanských populací na světě. Křesťanství je indické jako Indie sama. My, evangelikální Indové nacházíme uspokojení, hloubky a bezpečnosti v našich kořenech, ve zdroji našeho dědictví.
Jít po stopách historie naší víry, nám pomohlo přepracovat naši ortopraxiu, aby se přizpůsobila současné kultuře. Vyřešili jsme to tak, aby naše víra vypadala autenticky a indický, a ne jako západní import. Změnili jsme způsob uctívání a rozhodli se pro modernizaci starých praktik církve. Znovu jsme si adoptovali vyznání prvotní církve, oživili liturgické modlitby a veřejné čtení Bible.
Vrátili jsme se k týdenní praxi eucharistie, a i když nevěříme, že chléb a víno se proměňují v doslovné tělo a krev. Vážíme si hlubokého duchovního setkání s Kristem pokaždé, když přistupujeme k Večeři Páně.
Očekáváme, že Duch svatý bude pracovat v našem středu; „Duchovní rozměr“ je důležitým prvkem v indické kultuře.
Tyto změny v uctívání vytvořili zážitek autentické indické víry, namísto přijetí cizího náboženství. To má za následek důvěryhodnost našeho hlasu, hlavně když se zapojujeme do sociální práce. Naše aktivity nás chrání před pronásledováním za “import Západu”. Ve společnosti si nás váží, protože myslíme nejprve jako Indové.
Poučení z dávné křesťanské praxe posunulo naše (indické) kmeny, denominace a teritorializmus zpět ke kořenům, k historii prvotní církve. Jsme evangelikální v naší teologii a ortodoxní v naší praxi.
Dr. Joseph D’Souza je biskupem Good Shepherd Church. Slouží jako prezident Indické křesťanské rady. Je držitelem nesčetných ocenění za svou práci jako aktivista za lidská práva. Je zakladatelem a prezidentem Dalit Freedom Network.
Zdroj: The Christian Post
Foto 1: unsplash.com