Přes svou relativně krátkou službu kázání, vyučování, psaní a uzdravování měl takový vliv na svoji generaci, jak málokterý čínský křesťan ve dvacátém století a zanechal odkaz, který trvá dodnes. Portál Christianity Today ho označil za nejvýznamnějšího čínského evangelistu vůbec.
John Sung se narodil 27. září 1901 ve vesnici Hong Chek v provincii Fu-ťien jako šesté dítě metodistického pastora Sung Xue Liana. Po narození dostal jméno Zhu En („Boží milost“) a později přijal jiné jméno, Shangjie („ušlechtilý a skromný“). Song ještě jako malý chlapec svého otce zbožňoval a napodobňoval až do také míry, že ho přezdívali „malý pastor“, protože často cestoval na misijní cesty se svým otcem a dokonce kázal svým spolužákům. Po ukončení středoškolského vzdělání ho rodiče poslali na studium teologie do Spojených států v rámci přípravy na službu pastora.
Když však přijel do Spojených států, rozhodl se místo toho studovat chemii, kterou dokončil v roce 1924 na Ohio State University se ziskem magisterského titulu. V roce 1926 se rozhodl dodržet svůj slib a pustil se do studia teologie na Union Theological Seminary v New Yorku.
Dramatické proměna a návrat do Číny
Nejprve byl ovlivněn svými liberálními učiteli, ale všechno se změnilo – opět podle jeho svědectví – když prošel dramatickým obrácením během evangelizačních shromáždění v lednu 1927. Po hluboké vnitřní transformaci začal horlivě evangelizoval své profesory, což vedlo k jeho vyhození ze studia a návratu do Číny. Ještě před návratem do vlasti měla jeho dramatická konverze způsobovat také vážné psychické problémy a nějaký čas musel být dokonce hospitalizován.
Po určitém váhání se v prosinci 1927 oženil s Ju Jin Hua. Pár měl spolu pět dětí.
Sung nejprve začal učil chemii, obecné vědy a bibli na metodistické křesťanské střední škole ve Fu-ťien, aby mohl finančně pomoci mladšímu bratrovi při studiu na vysoké škole a o víkendech se věnoval evangelizaci. Na škole ale po roce kvůli konfliktu s čínskou vládou skončil. Pronásledování ze strany státních úřadů ho následně provázelo celou veřejnou službu, i když vždy učil, že křesťané mají poslouchat vládu.
Evangelizační služba stovkám tisíc lidí
Sung se po odchodu z pozice učitele připojil k evangelizační skupině a na žádost metodistického biskupa začal cestoval po provincii a tři roky kázal a vyučoval v malých venkovských sborech. V roce 1931 byl pozván ke členství v Bethel Worldwide Evangelistic Band, s kterou sloužil v severovýchodní, severní a jižní části Číny. Skupina několik evangelistů kázala během prvního společného roku více než čtyřem stům tisíců lidí.
V roce 1933 byl donucen evangelizační tým opustit, protože ho spolupracovníci podezírali z toho, že si chce oddělit peníze jen pro sebe, aby založil vlastní misijní službu. Faktem je, že jeho obdarování ke službě bylo tak výrazné, že by se stal vůdčí osobností skupiny, ale po obvinění a de facto vyhození, se stal nezávislým putujícím evangelistou a kazatelem Božího slova.
Služba evangelia zasahuje další části Asie
Dalších osm let neúnavně procházel čínskými provinciemi a podnikl pět velkých epických misijních cest (1935-1940) do jihovýchodní Asie, včetně Singapuru, Malajsie, Filipín, Thajska, Vietnamu, Myanmaru a Indonésie, stejně jako Japonskem okupovaného ostrova Tchaj-wan. Kázal ve velkých a malých sborech, ve velkých městech a na venkově a dokázal svým osobním charizmatem přitáhnout obrovské zástupy, z nichž tisíce lidí byly jeho kázáním hluboce dojaty a s pláčem vyznávaly své hříchy a slibovaly svou oddanost následování Krista.
Úspěšná služba přirozeně vedla k pronásledování a odporu ze strany mnoha lidí, včetně pomluv a vyhrožováním smrtí. Sung však také zápasil s vnitřně rozdělenou církví, a také s vlastní fyzickou slabostí a bolestí během celé služby. Tyto překážky však překonával s jediným cílem – vidět lidi přicházející ke spáse vírou v zástupnou oběť Ježíše Krista.
Čínský Jan Křtitel
Jeho kázání vycházelo z Bible, kterou pečlivě studoval a denně přečetl jedenáct kapitol. K ilustraci biblických pravd použil podobenství, skutečné příběhy a osobní svědectví. Někdy vyzval dobrovolníky, aby přišli vpřed, a pak jim na krk pověsil cedulky s konkrétními hříchy – lhaní, krádež nebo cizoložství.
Ve svých kázáních zejména zdůrazňoval, že je nutné, aby křesťané šli ve stopách Kristových a nesli kříž utrpení s vírou a radostí. Vyhlížení návratu Krista hrálo do značné míry centrální roli v jeho kázání, stejně jako slova naděje, že všechny lidské potřeby budou plně uspokojeny v novém nebi a na nové zemi. Aby jeho služba měla trvalejší dopad, často organizoval několik biblických konferencí, z nichž některé trvaly celý měsíc a na nichž vysvětlil postoupně jednou biblickou knihu po druhé.
Sung se vyznačoval vynikajícím hereckými schopnostmi a bral na sebe role různých biblických postav, jejichž příběh vyprávěl. Stávalo se, že uprostřed kázání přirozeně přecházel do písně nebo modlitby. Tyto jeho schopnosti tak držely posluchače v napětí a nehrozilo, že by se při kázání lidé nudili.
John Sung složil mnoho duchovních písní, které pěvecký sbor zpíval spolu s ním. Všude, kam přišel, se snažil prosazovat jednotu církve. Kritizoval zneužívání moci a nabádal členy, aby si navzájem odpouštěli a milovali se jako Kristus miloval církev. Na rozdíl od Watchmana Nee spolupracoval se zavedenými církvemi a své konvertity vždy povzbuzoval k tomu, aby se vrátili do svých sborů a tam se zapojili k práci na duchovním obrození.
Modlitby za uzdravení
Počínaje prosincem 1931 vykonával John Sung skutečně ohromující službu fyzického uzdravování prostřednictvím moci modlitby. Díky jeho modlitbě byly uzdraveny tisíce, možná i desítky tisíc lidí od všech možných nemocí a závislostí. Nespočet lidí, kteří byli svědkem těchto zázraků, byli zprvu skeptičtí k tomuto aspektu služby Johna Sunga, ale když lidé závislí na opiu nebo tabáku prožili vysvobození nebo když slepí dostali zrak a chromí chodili, tak se počáteční nedůvěra měnila v oslavu Boží moci. Sung však nikdy nedal přednost fyzickému uzdravení před potřebou duchovního osvobození z moci hříchu a obrácení v důvěře ke Kristu. Trval na tom, že pokání z hříchů musí předcházet modlitbě za uzdravení. Nikdy ani nezdůrazňoval duchovní dary, ale víru v Krista a život ve svatosti.
Sung kritizoval pohodlí a komfort západních misionářů uprostřed chudoby. Strach z nebezpečných cest mu nezabránil jet do bojových zón a kázat s nepřátelskými letadly létajícími nad hlavou. Uprostřed extrémní chudoby žil jednoduše až asketicky. Zásadně ve vlaku cestoval třetí třídou a když dostal peníze na cestovní výdaje, obvykle je vrátil, nebo daroval většinu prostředků někomu, kdo je potřeboval ještě více.
Namáhavá misijní práce přirozeně vedla k tomu, že svou daň si vybralo vážně nemocné tělo. Tento „trn“, jak jej nazýval, mu způsoboval nepopsatelnou bolest, která ho někdy nutila kázat v sedě nebo dokonce v leže. V různých okamžicích svého života, a zejména ke konci, si uvědomil, že zanedbával svou rodinu, když často trávil až jedenáct měsíců z roku mimo svůj domov.
Služba Johna Sunga sdílela některé rysy s prací jiných nezávislých protestantských evangelikálních kazatelů v první polovině 20. století, jako jsou Wang Mingdao, Leland Wang (Wang Zai) nebo Marcuse Chenga (Chen Chonggui) či Watchmana Nee. Všichni jmenovaní po celou svou službu zůstali bez formálních vztahů se západními misionáři, ačkoli většina z nich příležitostně spolupracovala s podobně smýšlejícími cizinci. Sung po celý svůj život zůstal členem metodistické církve.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Zdroj: History of Missiology Datum: 6. ledna 2021 Foto: CC Search – John Sung
