JERUZALÉM – „Do roka budeme schopni účinně léčit rakovinu. Léčba bude krátká, levná a téměř bez vedlejších účinků.“– To je zpráva, která musí onkologickým pacientům a jejich blízkým znít jako pohádka. Dává nesmírnou naději a zároveň zmenšuje obavy ze všeho, kvůli čemu někteří léčení raději odmítají – od ztráty vlasů po zruinování příbuzných, kteří jsou ochotni uplácet lékaře a kupovat nejrůznější „módní“ přípravky.
Když tedy deník Jerusalem Post ohlásil minulý týden zprávu o novém objevu, začala ji rychle přejímat zahraniční média, včetně českých. Radostná novinka se rozšířila i na sociálních sítích, někdy jako důkaz, že skrze Izrael „dojdou požehnání všechny čeledi země“ (Gn 12,3). Už druhý den se ale začaly ozývat skeptičtější hlasy.
Článek o průlomové metodě z pera Maayan Jaffe-Hoffmanové v rubrice „Zdraví a věda“ novin Jerusalem Post vyšel v noci na 29. ledna. Silnou naději vzbudily – ihned přejímané – výroky Dana Aridora, ředitele firmy Accelerated Evolution Biotechnologies (AEBi): „Naše léčba rakoviny bude účinkovat od prvního dne bude trvat několik týdnů a nebude mít žádné, nebo jen minimální vedlejší účinky, a to za mnohem menších nákladů, než má většina postupů, které jsou na trhu.“
MuTaTo – a co o něm víme
Léčbu, vyvíjenou týmem Ilana Morada a Hanana Itzhakiho, pracovně nazvali MuTaTo (multi-target toxin). Je založena na nasazení kombinace peptidů, které by měly vést k zabíjení rakovinných buněk. Kombinace minimálně tří peptidů, zaměřených proti určitému druhu rakoviny, vě spojení s dalším, širokospektrým. (Zájemce o veškeré dostupné informace odkazujeme na citovaný článek v Jerusalem Post.)
Víme málo, a to ze dvou důvodů – zaprvé, molekulární biologie je oblast, kterou nelze krátce a zjednodušeně vysvětlit laikům, jako jsou běžní novináři a čtenáři. Zadruhé, výroky údajných objevitelů musí být formulovány tak vágně, aby jim myšlenku nemohly ukrást konkurenční firmy. Diskuse lékařů a biologů nad ohlášeným objevem není v současnosti možná – proč?
„Odbornou publikaci si nemůžeme dovolit“
Článek ve zdravotní rubrice je zatím jediným popisem údajně průlomové léčebné metody. V odborných časopisech k žádnému zveřejnění nedošlo a ačkoli tým Morad-Itzhaki tvrdí, že léčbu testuje, nezpřístupnil nic z toho odborné diskusi.
Deník Times of Israel položil vědcům dotaz, proč se nedrželi standardního postupu, totiž zveřejnění výsledků v některém z odborných lékařských časopisů.
„Nemůžeme si to dovolit,“ odpověděl Ilan Morad. „Publikace článků vyžaduje mnoho energie a prostředků, a to si nemůžeme dovolit.“ A dále: „Kdybychom byli malá firma se spoustou prostředků, bylo by to první, co bychom udělali. Když mám 100 tisíc dolarů, na co je použiju? Na rozvoj výzkumu a objevování dalších a dalších cílených peptidů, nebo na to, abych dělal pokusy kvůli sepsání článku? Co byste udělali vy, kdybyste měli tuhle volbu?“
Ve výroku zaznívá kritika toho, nač si stěžuje mnoho badatelů – totiž odborné publikační byrokracie – a představa, zapálených vědců, pilně pracujících výzkumu zásadních léčiv místo opatřování publikační slávy působí jako hluboký lidský příběh (opět, hlavně na laickou veřejnost). Jak ale upozornil Times of Israel, publikace v seriózních medicínských časopisech jsou bezplatné a tým pro Jerusalem Post tvrdil, že má „dobré“ výsledky, které jej opravňují k závěru, že léčba účinkuje. – Proč tedy nepublikuje ty?
Izraelští odborníci: Výroky AEBi jsou „nezodpovědné“
V této fázi zareagovala zastřešující instituce pro technologický výzkum, „Israel Advanced Technology Industries“ (IATI). Její ředitelka, Karin Mayer Rubinsteinová, pro Times of Israel ve čtvrtek k postupu AEBi sdělila: „Je to velmi nezodpovědné prohlášení, a mnoho lidí z celého světa se na nás obrací s žádostmi o objasnění. Nakolik tomu rozumíme, musí jejich [tj. AEBi] výzkum ještě projít zásadními stádii. Takováto prohlášení mohou poškodit izraelský biologický vědecký výzkum a průmysl, který má globálně postavení jednoho z nejserióznějších a nejprofesionálnějších na světě.“ Redakce Tims of Israel požádala o vyjádření i specialisty z izraelských nemocnic, ale ti věc odmítli komentovat, právě s odkazem na nedostatek informací.
Velké naděje a obavy z manipulací
Všichni si samozřejmě přejí, aby tým Morad-Itzhaki slibovaný lék na rakovinu objevil. Přejí si to i závistiví konkurenční výzkumníci (nebo budou, nejpozději ve chvíli, kdy rakovinou onemocní někdo, na kom jim záleží). Židé by navíc samozřejmě rádi, kdyby lidstvu přispěli dalším skvělým lékem právě židovští lékaři a izraelská vláda by ráda (jako vláda každého státu), aby k objevu došlo právě v Izraeli.
Ohlášení však bylo postaveno – ať už záměrně nebo souhrou okolností – tak, že vyvolalo nesmírné naděje a spekulace. Deník Forbes přinesl analýzu anglickojazyčných diskusí (především v USA) a zjistil, že se mezi nimi už hlasitě objevují konspirační teorie.
Účastníci debat na sociálních předpokládají, že k ohlášení v neodborném časopise došlo proto, že mají strach z velkého farmaceutického průmyslu (angl. „big pharm“). Kdyby publikovali v odborném lékařském časopise, byli by dost možná umlčeni. Zveřejnění široké veřejnosti už takovým čachrům zabrání – i když možná ne. Pokud se totiž ozývá kritika objevu, pak je možná psaná na objednávku konkurence, nebo mafiánské „big pharm“. Ostatně, tento velký nepřítel podle mnohých dávno drží v sejfech recepty na levné a účinné léky, právě proto, aby mohl z pacientů tahat peníze za ty drahé.
Takové diskuse ukazují, jak je závislost laické většiny na úzké skupině specialistů spojena s nesmírnou důvěrou (že odborníci dokáží jednou vyřešit všechno) a podobně velkou nedůvěrou (protože obtížná sdělitelnost některých poznatků dává příležitost nekalým praktikám). Není přitom pravděpodobné, že by Morad, Itzhaki a jejich kolegové o těchto celospolečenských souvislostech nevěděli. Je pak otázkou, co je k tak silnému prohlášení vedlo.
Zdroj: Ztis.cz Foto: Pjxabay, ilustračn=i