Tel Aviv – Izraelský ministr obrany Joav Galant dnes schválil plán na zahájení povolávání ultraortodoxních židů do armády. Informovala o tom agentura Reuters, podle které krok pravděpodobně povede k dalšímu zhoršení vztahů v rozhádané pravicové koalici premiéra Benjamina Netanjahua. Ultraortodoxní židé, takzvaní charedim, mají v Izraeli řadu výjimek, včetně té z branné povinnosti.
Netanjahuova vláda se opírá o dvě ultraortodoxní strany, které považují výjimky z branné povinnosti za klíč k udržení svých voličů v náboženských seminářích a mimo armádu. Jejich političtí představitelé se ostře staví proti odvodům v době, kdy se izraelská armáda snaží posílit své řady v souvislosti s devítiměsíční válkou s Hamásem v Pásmu Gazy.
SOUVISEJÍCÍ – Ultraortodoxní židé se v Jeruzalémě střetli s policií kvůli branné povinnosti
Ačkoli v armádě židovského státu musí povinně sloužit naprostá většina mužů a žen, muži ze skupiny charedim se místo fyzické přípravy na potenciální konflikt věnují studiu náboženských textů, které chápou jako podíl na ochraně země. Tato výjimka platí od založení Izraele v roce 1948, kdy charedim bylo ale asi jen pět procent. Od té doby se počet ultraortodoxních židů výrazně zvýšil a dnes tvoří asi 13 procent izraelské populace.
Izraelský nejvyšší soud však nedávno rozhodl, že do armády je třeba povolat i ultraortodoxní židovské muže. Povolání charedim se dostalo na stůl po devíti měsících války v Pásmu Gazy, kterou loni vyvolal bezprecedentní teroristický útok hnutí Hamás na Izrael 7. října, při němž zahynulo na 1200 lidí. Dalších zhruba 250 osob ozbrojenci odvlekli na území Pásma Gazy. Izraelská vojenská ofenziva si od té doby vyžádala životy více než 38.200 Palestinců.
Po diskusích s nejvyššími vojenskými představiteli schválil Galant doporučení pro takzvané první povolání ultraortodoxních mužů do armády během nadcházejícího měsíce, uvedlo dnes ministerstvo obrany ve svém prohlášení. Rozkaz se týká počátečního prověřování a hodnocení, které má určit potenciální rekruty, uvedlo. K prvnímu povolání jsou Izraelci posíláni, když je jim více než 16 let, a vojenskou službu obvykle zahajují v 18 letech. Izraelci jsou ze zákona povinni sloužit v armádě 24 až 32 měsíců.
Dlouholetá výjimka pro ultraortodoxní z vojenské povinnosti vyvolala v posledních měsících protesty Izraelců, kterým vadilo, že riziko bojů v Gaze není rozděleno rovnoměrně. Ultraortodoxní demonstranti zase blokovali silnice pod heslem „smrt před odvodem“.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 9. července 2024 Foto: Pixabay – ilustrační