Malá třístěžňová loď v září 1853 v tichosti opustila přístav v Liverpoolu spolu s 21letým misionářem Hudsonem Taylorem a směřovala do Číny, která se jako potenciální cíl pro misii teprve nedávno dostala do pozornosti křesťanského Západu. O půlstoletí později, kdy Taylor zemřel, byla Čína považována za nejplodnější a zároveň nejnáročnější misijní pole, kde dobrovolně sloužilo tisíce křesťanů.
Související – Hudson Taylor – průkopník čínské misie (část 2.)
Náročné podmínky si vyžádaly smrt osmileté dcery Gracie, která se těsně před svou smrtí modlila za výrobce model. Tato událost vedla k semknutí členů misie.
Po příchodu rodiny Taylorových do Jangchow se po oblasti začaly šířit letáky varující místní obyvatele před misionáři ze Západu. Strach a nenávist vedly k tragické události, která eskalovala vypleněním domu a napadením členů Taylorovy skupiny. Zbití misionáři byli nuceni odejít z vnitrozemí do bezpečí. Když se britské námořnictvo dozvědělo o útoku na své občany, vyplulo do oblasti, aby proti tomuto bezpráví protestovali. To v budoucnosti přineslo negativní ovoce, když se západní imperialismus stal záminkou pro komunistickou revoluci.
Taylorovi se vrátili do Jangchowu 18. listopadu 1868. V listopadu se narodil syn Charles Edward. Příchod do místa, kde rodina zakusila nenávist a bolest, udělal dojem na místní obyvatele. Vyčerpaný Taylor bojující s depresemi se později přiznal, že mezi ním a sebevraždou stála pouze láska jeho manželky. V tomto okamžiku jeho života Bůh využil situaci k tomu, aby si Hudson Taylor přiznal neschopnost pokračovat dále. Později nazval tuto zkušenost „proměněným životem,“ kde služba pro Pána již nebyla vykonávána jeho vlastní silou, ale v moci Ducha svatého.
V roce 1870 rodina čelila srdcervoucímu rozhodnutí. Čtyři starší děti ve věku 9, 7, 5 a 3 roky se měly vrátit zpět do Anglie, přičemž rodičům měl zůstat pouze nejmladší Charles. Syn Sammy nesl strach a obavu z rozloučení velice těžce a při cestě na lodi po řece Jang-c‘-ťiang 4. února 1870 umírá.
Rodiče se v Šanghaji rozloučili s Bertie, Freddiem a malou Marií, kteří cestovali domů s misionářkou Emily Blatchleyovou, která jim věrně sloužila jako pěstounka. Mary Taylorová v té době nevěděla, jak moudré toto rozhodnutí bylo, protože ona sama bude o čtyři měsíce později mrtvá. Její stav se začal zhoršovat kvůli tuberkulóze v kombinaci s extrémním horkem.
V červenci se narodil syn Noel (8. dítě), žil však jen 13 dní. Čtyři děti byly nyní v nebi, když 23. července 1870 zemřela odvážná Mary. Bylo jí 33 a během jejich 12 let manželství porodila osm dětí plus jedno mrtvé. Dva dny před její smrtí dostali rodiče zprávu, že děti bezpečně dorazily do Anglie.
Sám Taylor prožil v důsledku pokračujícím zdravotním problémům nervové zhroucení. Zároveň Bergersovi, kteří pomáhali s administrativou misie v rodné Anglii, z důvodu zhoršeného zdraví v březnu 1872 odešli do důchodu. Taylor se proto musel vrátit do Anglie, kde mu do života vstoupila slečna Fauldingová. Téhož roku se s ní v Londýně oženil. Rozloučil se se svými milovanými dětmi a spolu se svou manželkou v říjnu 1872 odplul do Číny.
Během následujících let Taylor prožil na misii několik zázraků v oblasti financí. Dar ve výši 4000 dolarů mu umožnil rozšířit misijní práci v dalších oblastech Číny. Slečna Blatchleyová, která se v Anglii starala o děti, v červenci 1874 umírá, a tak byl Taylor nucen se vrátit domů. Po cestě utrpěl vážné zranění, které způsobilo částečné ochrnutí a byl na nějakou dobu upoután na lůžko. Po dlouhé zimě na přelomu let 1874-75 se Taylorovo zdraví konečně zlepšilo. Manželka musela zůstat v Anglii, aby se mohla starat o své dvě nedávno narozené děti, plus čtyři z předchozího manželství a jednu adoptivní dceru.
Taylor ve snaze zasáhnout další území vyzval v modlitbě za 18 průkopníků v devíti provincií, které zatím nebyly evangelizovány. Čína a Velká Británie 13. září 1876 podepsaly dohodu, která otevřela vnitrozemí pro evangelium. Sám Hudson se vrátil do Číny, kde v příštích dvou letech (1876-78) procestoval více než 50 tisíc kilometrů a otevíral nové misijní stanice.
V roce 1878 se k Taylorovi připojila jeho manželka. Téhož roku se spustila motivační kampaň nasměrovaná na ženy, aby se zapojily do misie v Číně. První misionářkou, která měla povolení ke vstupu do vnitrozemí v postavení rezidentky, byla Emily Kingová, která zemřela v květnu 1881. V roce 1885 v Číně fungovalo 225 misionářů v 59 misijních sborech s 1 655 členy.
Na pozvání přicestoval na svou jedinou návštěvu Spojených států, kde měl kázání na několika místech, včetně konference organizované evangelistou D. Moodym. Když se na podzim roku 1888 vrátil do Číny, dokázal z Ameriky vzít s sebou 14 nových misionářů.
Kvůli špatnému zdravotnímu stavu se musel vrátit do Anglie. Pak ve Švýcarsku trávil následující měsíce svého důchodu, kde se také dozvěděl devastující zprávu o tzv. Boxerském povstání, které bylo namířeno na misionáře a konvertity ke křesťanství. Výsledkem byly zničené kostely a smrt desítek misionářů.
V listopadu 1902 Taylor rezignoval na svou pozici ředitele misijní organizace, aby uvolnil místo pro mladší generaci. Nevěděl, že mu zbývají jen tři měsíce života, v únoru 1905 odchází na svou poslední cestu do Číny. Velikonoce strávil v Jangchow, kde před 32 lety shořel jeho dům. Poté navštívil Chinkiang, kde před 35 lety pochoval svou první manželku.
Ve městě Changša si prohlédl místo pro novou nemocnici, promluvil s čínskými křesťany, zúčastnil se recepce organizované na jeho počest a plánoval promluvit na nedělní bohoslužbě. V sobotu večer však náhle zemřel. Křesťané odnesli jeho tělo do Chinkiangu, kde byl pohřben se svou první manželkou Mary na úpatí zelených kopců poblíž řeky Jang-c ‚.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 12. ledna 2021 Foto: Wikimedia Commons – Hudson Taylor