Kyjev – Desítky tisíc věřících se v pátek v centru Kyjeva zúčastnilo procesí, uspořádaného ukrajinskou pravoslavnou církví podřízenou moskevskému patriarchátu k 1030. výročí pokřtění Kyjevské Rusi. K tomuto dávnému státu se hlásí jak současná Ukrajina, tak Rusko. Procesí provázela silná bezpečnostní opatření, odehrálo se totiž na pozadí silného napětí mezi oběma státy, které se dotýká i církví.
Procesí se podle odhadu policie zúčastnilo asi 20.000 lidí, podle organizátorů čtvrt milionu věřících.
Ministerstvo vnitra v obavě z potyček s ukrajinskými nacionalisty nasadilo k zajištění bezpečnosti na 5000 policistů. Avšak akce se odehrála v klidu a bez přehnaných excesů, policisté zatkli jen tři „provokatéry“.
Na Ukrajině působí další dvě pravoslavné církve, které autoritu moskevského patriarchátu odmítají, nejsou však mezinárodně uznávány.
Své oslavy ke stejnému výročí mají uspořádat v sobotu, kdy je očekáván i prezident Petro Porošenko. Ten se osobně angažuje v jednáních, aby se ukrajinská církev osamostatnila a zbavila vlivu Moskvy.
Právo udělovat církevní autonomii má patriarcha konstantinopolský Bartoloměj, považovaný za nejvyšší autoritu pravoslaví.
Kyjev tvrdí, že se tak stane do konce roku. Moskva tomu nevěří, vede tajná jednání a hrozí největším církevním rozkolem od dob oddělení západní (katolické) a východní (pravoslavné) církve v roce 1054, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Ukrajinu považují za „své“ kanonické území oba patriarcháty, jak konstantinopolský, tak moskevský. Ty spolu i soupeří o vůdčí postavení v pravoslavném světě.
V dubnu s patriarchou Bartolomějem osobně jednal Porošenko. V květnu následoval telefonát ruského prezidenta Vladimira Putina.
Ukrajinská pravoslavná církev moskevského patriarchátu zůstává počtem věřících nejvýznamnější v zemi. Avšak v průzkumu podniknutém roku 2015 se 44 procent Ukrajinců hlásilo ke kyjevskému patriarchátu a 21 procent k církvi moskevského patriarchátu, poznamenala agentura AFP. Dodala, že vztahy mezi církvemi se zhoršily i kvůli ruské anexi Krymu v roce 2014 a následnému povstání proruských separatistů v Donbasu na východě země, který si vyžádal už více než 10.000 mrtvých. Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, Moskva to popírá.
Autor: ČTK Foto: Facebook.com