Moje popínavá růže odkvetla. Většina těžkých růžových květů opadala, nebo právě opadávala. Jejich lístky se vznášely ve větru, v závějích zapadaly dvůr, bylo jich tolik, jako ještě nikdy. Vydala jsem se ostříhat to odkvetlé, aby ta má pichlavá houština vykvetla ještě jednou.
Vyzbrojená velkým košem, zahradnickými nůžkami a pořádnými zahradnickými rukavicemi jsem sešla po pár schůdcích na dvůr. Pod hustým loubím z popínavých růží jsem si připadala jako v romantickém filmu. Opájela jsem se těžkou sladkou vůní a z výhonů pnoucích se kolem kovového oblouku nade mnou se mi na hlavu snášely hedvábné růžové plátky. Zachtělo se mi tak zůstat stát, dokud všechno neopadá a nezasype mě obrovská něžná růžová hromada. Postavila jsem na zem košík s nářadím a dotkla se oběma rukama nejbližšího květu. Jeho lístky se vysypaly na zem. Okouzleně jsem si prohlížela květy zblízka.
Když jsem byla malá holka, patřily květiny k mým nejoblíbenějším hračkám. Z toho důvodu jsem také bez odporu vykonávala jako svou pravidelnou povinnost jednu zahradní práci, totiž odstřihávání odkvetlých květů růží. Měli jsme dva velké záhony růží, a když v létě kvetly, byly odkvetlých růží skoro plné dva košíky. Já jsem je ale hned nevyhodila na kompost, jak jsem měla nakázáno. Chtěla jsem si s nimi ještě pohrát. Ustřižené květy, jejichž lístky ještě držely, vypadaly jako obrovské barokní sukně princezen. Hrála jsem si tedy s růžovými, rudými, bílými nebo žlutými princeznami. Pořádala jsem pro ně velkolepé bály, kde se v ladných figurách otáčely, procházely se, případně prchaly, aby mohly ztratit střevíček. V mých představách se zahradní lavička změnila v osvětlený plesový sál vyzdobený s veškerou nádherou. V mých uších zněla překrásná taneční hudba a ustřižené odkvetlé růže jsem si představovala jako velkolepé toalety princezen a jejich dvorních dam. Možná, že i já jsem tančila v některé z nich a voněla jsem jako ony.
Procitla jsem ze svého zasnění. Ach jo, připadalo mi až svatokrádežné zamést to voňavé potěšení do koše a odnést do popelnice. Aspoň jsem tedy nejkrásnějšími lístky naplnila dvě ošatky. Usuším si je a v zimě mi budou vonět létem a vzpomínkami na plesy princezen.
Autor: Hana Pinknerová Foto: Wikimedia Commons