Moje popínavá růže odkvetla. Většina těžkých růžových květů opadala, nebo právě opadávala. Jejich lístky se vznášely ve větru, v závějích zapadaly dvůr, bylo jich tolik, jako ještě nikdy. Vydala jsem se ostříhat to odkvetlé, aby ta má pichlavá houština vykvetla ještě jednou.
Vyzbrojená velkým košem, zahradnickými nůžkami a pořádnými zahradnickými rukavicemi jsem sešla po pár schůdcích na dvůr. Pod hustým loubím z popínavých růží jsem si připadala jako v romantickém filmu. Opájela jsem se těžkou sladkou vůní a z výhonů pnoucích se kolem kovového oblouku nade mnou se mi na hlavu snášely hedvábné růžové plátky. Zachtělo se mi tak zůstat stát, dokud všechno neopadá a nezasype mě obrovská něžná růžová hromada. Postavila jsem na zem košík s nářadím a dotkla se oběma rukama nejbližšího květu. Jeho lístky se vysypaly na zem. Okouzleně jsem si prohlížela květy zblízka.
Když jsem byla malá holka, patřily květiny k mým nejoblíbenějším hračkám. Z toho důvodu jsem také bez odporu vykonávala jako svou pravidelnou povinnost jednu zahradní práci, totiž odstřihávání odkvetlých květů růží. Měli jsme dva velké záhony růží, a když v létě kvetly, byly odkvetlých růží skoro plné dva košíky. Já jsem je ale hned nevyhodila na kompost, jak jsem měla nakázáno. Chtěla jsem si s nimi ještě pohrát. Ustřižené květy, jejichž lístky ještě držely, vypadaly jako obrovské barokní sukně princezen. Hrála jsem si tedy s růžovými, rudými, bílými nebo žlutými princeznami. Pořádala jsem pro ně velkolepé bály, kde se v ladných figurách otáčely, procházely se, případně prchaly, aby mohly ztratit střevíček. V mých představách se zahradní lavička změnila v osvětlený plesový sál vyzdobený s veškerou nádherou. V mých uších zněla překrásná taneční hudba a ustřižené odkvetlé růže jsem si představovala jako velkolepé toalety princezen a jejich dvorních dam. Možná, že i já jsem tančila v některé z nich a voněla jsem jako ony.
Procitla jsem ze svého zasnění. Ach jo, připadalo mi až svatokrádežné zamést to voňavé potěšení do koše a odnést do popelnice. Aspoň jsem tedy nejkrásnějšími lístky naplnila dvě ošatky. Usuším si je a v zimě mi budou vonět létem a vzpomínkami na plesy princezen.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
Autorka je spisovatelka Datum: 9. července 2019 Foto: Pixabay – ilustrační