Praha – Podle profesora a katolického teologa Tomáše Halíka jsou prázdné kostely jakýmsi „varovným průzorem do poměrně blízké budoucnosti.“ Narážel tím na omezení navrhnuté vládou, která se dotkla také církve téměř po celém světě, kdy byly zakázané všechny mše a bohoslužby.
„Náš svět je nemocný. Nemyslím tím jen pandemii koronavirus, ale stav naší civilizace, jak se ukazuje díky tomuto globálnímu fenoménu, biblicky řečeno: znamení doby,“ napsal profesor Halík v komentáři pro slovenský Deník N.
Je mylné si myslet, že se po krátké době izolace způsobené koronavirem vše vrátí do „starých kolejí,“ varuje katolický kněz. Svět podle něj nebude, ani by neměl být stejný.
Církev by se měla stát podle slov papeže Františka „polní nemocnicí“ a „vycházet ze svých hranic“ místo izolace, poznamenal dále. A jako správná nemocnice by měla správně diagnostikovat problémy současné společnosti a jmenoval – nenávist, populismus či nacionalismus.
„Před loňskými Velikonocemi vyhořela pařížská katedrála Notre Dame, letos se v postní době nekonají bohoslužby v statisících kostelů několika kontinentů – a ani v synagogách a mešitách. Jako kněz a teolog přemýšlím o prázdných či zavřených kostelích jako o Božím znamení a výzvě,“ pokračoval ve svém komentáři pro slovenské noviny.
A právě tato neobvyklá doba by křesťany měla vést k meditaci nad tím, co Bůh lidstvu chce říct a to ho vede k myšlenkám, že k tyto poslední události, kdy kostely zůstaly prázdné, jsou jakýmsi varovným znamením.
Všechna tato „znamení doby“, jak je Halík nazývá, by se měla stát příležitostí ke změnám. Jako příklad uvedl události z historie katolické církve, které vedly křesťany k hledání osobního vztahu s Bohem, rozmachu mystiky a k reformaci vedené Kalvínem a Lutherem.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 30. března 2020 Foto: Wikimedia Commons – Halík