Tento měsíc jsem oslavil 43 let služby na plný úvazek. Je těžké uvěřit, že jsem v této práci tak dlouho – možná proto, že většina těch let byla velkou radostí. Kdybych však začínal znovu, udělal bych několik věcí jinak.
1. Více bych se modlil. Upřímně řečeno, můj současný zájem o modlitbu skutečně vzrostl až poté, co jsem byl několik let pastorem. Má léta v pozici pastora by byla jiná, kdybych trávil více času na kolenou.
2. Méně času bych trávil v pastoračních rozhovorech. Myslel jsem si, že musím mít pro členy svého sboru odpovědi bez ohledu na to, jaké jsou jejich problémy. Nyní bych své členy mnohem rychleji odkázal na poradce, kteří jsou vyškoleni lépe než já.
3. Více bych se věnoval delegování. Nejednou jsem vyhořel jen proto, že jsem se do všeho zapojoval. Nedokázal jsem si představit, že by se věci děly bez účasti pastora, a tak jsem se do nich stále zapojoval.
4. Trávil bych více času mimo svou kancelář. Snažil jsem se dělat evangelizaci, jak nejlépe jsem uměl, ale bylo snadné zakuklit se do církevního světa. Teď si uvědomuji, že ztracené lidi neoslovím, když žádné neznám.
5. Častěji bych své ženě říkal „děkuji“. Před svatbou jsem deset let sloužil jako pastor, ale moje manželka Pam všechno změnila. Každý den si více uvědomuji, že je pro mě Božím darem.
6. Více času bych trávil přípravou na svá kázání. Do přípravy kázání jsem se začal opravdu hluboce ponořovat až po několika letech své pastorské služby. Seminář – zejména léta mé doktorské práce – byl pro mě v této oblasti úžasným požehnáním.
7. Hledal bych způsoby, jak být více spojen s místní komunitou. V posledním roce své služby na plný úvazek jsem také sloužil jako suplující učitel angličtiny v naší místní škole pro prvňáčky. Udělal bych to znovu (kromě jiných způsobů navazování kontaktů) jednoduše proto, abych věděl, co se v mé komunitě děje.
8. Trávil bych více času se seniory v církvi. Možná je to tím, že jim teď, když je mi 63 let, mnohem lépe rozumím … ale teď si víc než kdy jindy uvědomuji, kolik moudrosti se v této skupině skrývá.
9. Více bych naslouchal členům, kteří byli moudřejší než já. Obvykle to byli diakoni nebo jiní zaměstnanci. Když se ohlédnu zpět, vidím příliš mnoho případů, kdy jsem to jako lídr prošvihl, protože jsem nenaslouchal.
10. Bral bych si dny volna a pravidelnou dovolenou. Obojí jsem dělal zřídka, zejména když jsem byl svobodný. To nebylo moudré.
11. Alespoň jednou ročně bych se vydal na misijní cestu. Mé srdce pro národy se otevřelo až několik let poté, co jsem odešel ze služby pastora na plný úvazek. Této skutečnosti nyní hluboce lituji.
12. Nedovolil bych, aby mě kritika rozptylovala a odrazovala. Občas mě kritika sžírala na duši, protože jsem břemeno nesl, místo abych ho odevzdal Bohu. Modlím se, abych to nyní nedělal.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Chuck Lawless v současnosti působí jako profesor evangelizace a misie a děkan postgraduálního studia na Southeastern Seminary. Dr. Lawless je řečníkem na konferencích a autorem nebo spoluautorem více než deseti knih.
Zdroj: The Christian Post Datum: 25. dubna 2024 Foto: Pixabay – ilustrační