Rozhovor s Danem Drápalem o amerických volbách.
Když se podíváme na funkční období prezidenta Trumpa, jak bys ho hodnotil?
Předně musím říci, že americkou politiku nesleduji nějak podrobně, takže mé názory budou laické. Co se týče zahraniční politiky, tak to nebyla nějaká katastrofa. Na začátku svého funkčního období byl v Saudské Arábii a to, co tam říkal, bylo dost odvážné a pravdivé. Říkal věci, které by si asi evropští politici netroufli říct. Bylo vidět, že Arabové a ti, kteří jsou v arabském světě u moci, ho respektují.
Nerozumím tomu, jak to válí s tou Severní Koreou. Tam nějak speciálně úspěšný nebyl. Co se týče Číny, tak k nějakému vyhrocení vztahů by došlo bez ohledu na to, kdo by byl v Bílém domě. Uvidíme, jak se to dále bude vyvíjet, ale jestli by byl zvolen Biden nebo Trump, nemyslím si, že by se v této otázce od sebe zásadně lišili.
V domácí politice šel Trump do toho s cílem, že za každou novou regulaci zruší dvě staré. To se mu prý dařilo. To uznávali i jeho odpůrci. Nesledoval jsem, které regulace byly zrušeny a které ne. Ono samozřejmě závisí, zda ta regulace je smysluplná nebo ne.
Já jsem po skončení funkčního období Baracka Obamy upozorňoval na to, že pokud byl zvolen představitel černošské komunity, tak by se to napětí mělo uklidnit. To se ale nestalo. Ta eskalace má samozřejmě hlubší kořeny.
Pokud bys byl občanem Spojených států a měl možnost jít volit, koho bys z dvojice Biden Trump vybral?
Já bych si s velkým odporem a se skřípěním zubů vybral Trumpa a byla by to z mého hlediska volba menšího zla. Osobně nemám nic proti Bidenovi, nevadí mi ani jeho věk, ale mám obavu, že vláda demokratické strany by znamenala ještě větší rozpad Spojených států, ještě větší polarizaci a ještě větší násilí ve městech, kde je velká černošská komunita. Samozřejmě mi však vystupování Trumpa v mnohém nesedí, ať už věcně nebo formálně.
I v souvislosti s americkými volbami se hodně mluví o tom, zda by se duchovní měli vyjadřovat k prezidentské volbě. Jak vnímáš to, když se pastor menšího nebo většího sboru otevřeně přihlásí k danému kandidátovi, jak se to taky i v USA teď děje…
Já to rozdělím na dvě otázky: zda se má pastor politicky angažovat a zda má podpořit kandidáta ve volbách, jako jsou prezidentské volby ve Spojených státech nebo u nás.
Pastor pochopitelně má politické názory a to mu přirozeně nelze zakázat. Duchovní by se podle mě politicky angažovat neměl, ale tu se musím přiznat, že jsem členem lidovců a nechávám se zapsat na kandidátku v lokálních volbách. Uvědomuji si však, že pastor musí být pastorem všech. Musí být pastorem těch, co volí ODS i těch, co volí ČSSD. Samozřejmě, určité limity jsou, asi těžko by pastor volil komunisty nebo nějakou otevřeně rasistickou stranu. Já jsem pastorem malé skupinky a tam to přirozeně nevadí, ale čím je sbor větší, tím méně by se měl pastor vyjadřovat k politice. Jiná věc je, když je dotázán. V tom případě může zdůvodnit svá stanoviska. Neměl by však lobovat pro jednoho konkrétního kandidáta, protože skutečnost je taková, že v církvi máme různé lidi, které volí různé strany, a to je dobře.
Hodně se o tom píše a ty jsi to již zmínil, a to je téma rozdělené společnosti. Je to vůbec možné změnit? Je tam mnoho kultur, různé náboženské společnosti. Zřejmě neexistuje nějaký čarovný proutek, který by to dokázal. Můžeš se pokusit pojmenovat některé základní problémy a jejich řešení?
Doufám, že se to dá vyřešit, protože to rozdělení je opravdu velké. Ty dvě strany se málo znají a málo spolu komunikují. Občas si koupím nějakou knihu a jedna taková pojednává o tom, proč hlavně mezi studenty na amerických univerzitách panuje odpor k svobodě slova. Hodnoty, za které jsme v mládí bojovali, pro ně nic neznamenají. Jsou schopni ukřičet člověka, s jehož názory nesouhlasí.
Nepřipouštějí, aby na těch jejich kampusech přednášeli lidi, s kterými většina studentů nesouhlasí. To je pak tragické, protože oni se nevypořádávají s myšlenkami pomocí jiných myšlenek, ale poněkud mocensky. A to nikdy není zdravé.
Pokud člověk nevyvolává násilí a je velký zájem, aby byl slyšen, mělo by mu to být umožněno. To je případ Jordana Petersona, jehož knížky čtou miliony lidí, a kterého na některých vysokých školách ukřičeli a nebyli schopni s ním argumentovat.
Když přemýšlím nad Trumpem, tak on neprošel standardními stranickými strukturami. Můžeme mu vytknout různé morální poklesky. Není toto ten hlavní problém? Když ho porovnáme s Pencem, který je muž jedné ženy a vzorný křesťan, což se o Trumpovi říci nedá…
Je to tak. Jednoduše řečeno, Trump by nebyl moje první volba, ale musíme to brát tak, jak to je. On se tím kandidátem stal, získal tu kandidaturu legitimním způsobem.
Co se týče křesťanské podpory, tak evangelikálové jsou schopni zaujmout totálně krajní postoj oběma směry. Démonizovat ty, kteří volí Trumpa a naopak démonizovat ty, kteří volí Bidena. Je mi to líto, že se tímto postojem američtí evangelikálové diskvalifikují z té možné role smiřovatelů. Sami jsou rozděleni tak, jako je jejich společnost. Jsou evangelikálové, kteří vidí v Trumpovi nějakého novodobého Kýra, stejně jako někteří křesťané viděli novodobého Kýra v prezidentu Zemanovi. Potom jsou tady křesťané, kteří stejně jako já se jen těžce vypořádávají se situací.
Není žádným tajemstvím, že evangelikálové podporovali a podporují prezidenta Trumpa a to způsobilo, že měli otevřené dveře do Bílého domu. Jako příklad mohu uvést Franklina Grahama, který je známým obhájcem prezidenta Trumpa. Nevadí ti propojování víry a politiky? V Americe teď pro mnohé platí – evangelikál rovná se podporovatel prezidenta Trumpa. Nediskvalifikuje to jejich svědectví?
Nevadí mi, že evangelikálové mají otevřené dveře do Bílého domu, pokud má prezident zájem s nimi mluvit. Stejně jako by mi nevadilo, kdyby tam bylo více zástupců té afroamerické komunity, aby s nimi Trump komunikoval.
Kdybych já byl v pozici nějakého amerického pastora a pozvali by mě do Bílého domu, při všech námitkách by tam šel. Stejně jako kdyby mě pozval prezident Zeman, stejně bych šel se s ním bavit. To by ale neznamená, že schvaluji jeho jednání nebo rozhodování.
V případě Bidena, do jaké míry podle tebe hraje roli jeho katolická víra? Hodně se mluví o potratech. Ke komu se podle tebe přikloní katolická komunita a do jaké míry rezonuje téma potratů?
Katolíci v Americe jsou rozděleni neméně než v České republice. Toto téma tam takovou roli hrát nebude.
Kde vidíš budoucnost Spojených států a do jaké míry v tom hraje roli volba prezidenta?
Nevidím to moc pozitivně. Nevidím tam nějakou sílu, která by pracovala na nějakém smíření nebo předložila koncept, ke kterému by se mohla přidat většina nebo alespoň velká část společnosti, tak aby ta polarizace byla oslabena.
Bude-li zvolen Trump, bude navenek v Americe bezpečněji, z hlediska bezpečí na ulicích, ale nic zásadního se tím nevyřeší. Člověk, když se podívá zpátky na to hnutí za občanská práva, které vedl Martin Luther King. To smýšlení a rétorika byla úplně jiná, než je rétorika Black lives matter.
Ameriku by mohlo zachránit jenom probuzení a že by se lidé obrátili k Bohu. A kdyby velká část populace přestala přistupovat k životu na základě nároku, který musí splnit někdo jiný a přemýšleli nad tím, jak já přispívám k nárůstu nepřátelství a nenávisti.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Michal Nosál Datum: 2. listopadu 2020 Foto: Wikimedia Commons – Bilý dům