Nikdo není skálou jako náš Bůh.
1S 2,2
Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus.
1K 3,11
Svět kolem nás podléhá neustálým změnám. Tam, kde kdysi byly lesy, se nachází pole, tam, kde byla pole, jsou nyní lidská sídla. I místa, jež neprocházejí tak výraznými změnami, podléhají vegetačnímu cyklu a střídání čtyř ročních období. Mění se nejen naše okolí, ale i my podléháme neviditelným změnám ve svém nitru, a tak není divu, že se člověku ze světa proměn občas až může točit hlava. Jedním z mála fenoménů světa, který se vyznačuje kvalitou trvalosti, je skála. Proto se právě skála stala pro svoji pevnost a neměnnost symbolem Hospodinovy věrnosti člověku. V situacích zmatků a neporozumění tomu, co se kolem nás děje, nezůstáváme jako křesťané bezradní, neboť opěrným bodem našich životů jsou Hospodinova zaslíbení, jejichž platnost při nás setrvává navzdory věkům.
Milostivý Bože, dej našim tápajícím duším zahlédnout na obzoru našeho života tvou pevnou skálu a dej, ať ji ve všednosti našich dní nespouštíme z očí.
Jb 1,1–22 * J 12,1–11
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení