Abram Hospodinovi uvěřil a on mu to připočetl jako spravedlnost.
Gn 15,6
Pochopte tedy, že syny Abrahamovými jsou lidé víry.
Ga 3,7
Jak si představujete věřícího? Někteří mají za to, že věřící člověk je takový „opečovánek“ Boží, kterému je dopřáno vše, na co jen pomyslí. Naplňuje snad Abraham představu, že víra je jakýsi „šťastný los osudu“? Víra je opravdu veliký projev Boží přízně, zároveň ale Abrahamův příběh ukazuje, že věřící člověk je stále znepokojován: svým strachem, svými otázkami, svou nejistotou, kde je jeho místo v životě, co je pevné a trvalé, jaká budoucnost je před námi. Věřící je ten, kdo se s těmito otázkami potýká, ale jemuž se v zápase o odpověď na otázku, má-li cenu spolehnout se na Boží zaslíbení, dostalo ujištění: Neboj se, nejsi v tom sám a bez naděje. Na Abrahamovi a jeho víře můžeme vidět, že ten zápas má zaslíbení. Má naději.
Děkujeme, Kriste, že stojíš v zápase víry na naší straně a pomáháš nám vítězit.
L 7,36–50 * Sd 16,23–31
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení