Ježíš si je zavolal k sobě a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.“
L 18,16
Historia magistra vitae (Historie je učitelkou života). Toto latinské úsloví dobře vystihuje mínění mnoha, třeba nevěřících, sekulárních lidí; vždyť „národ, jenž nezná své dějiny, je odsouzen je opakovat.“ Úskalí sekulárního pohledu ovšem tkví v tom, že dějiny nikdy nebudou více než v horším případě nudným dějepisem, v lepším zábavnou historií, protože se vždy týkají jiného a jsou o jiném. Pohled křesťana se od tohoto pohledu velmi liší: křesťan ví, že dějiny jsou dějinami spásy, a tudíž se týkají i jeho, ba právě jeho, že to, co se stalo třebas v dávné minulosti, je přece přítomno teď a tady v jeho životě (zvláště smrt a vzkříšení Páně). Verš novozákonní je povzbuzením, abychom dětem předávali biblickou dějepravu – velké příběhy – a učili je v nich vidět a do nich dosazovat sebe.
Pane, prosím, uč nás znát dějiny, abychom si byli jisti, že nás máš od věků, nyní i na věky rád!
Sd 10,6-16 * Sk 14,1-7
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení