Př 14,21

Hleďte, aby nikdo neoplácel zlým za zlé, ale vždycky usilujte o dobré mezi sebou a vůči všem.
1Te 5,15

Co vlastně znamená „pohrdání“? Druhého můžeme podceňovat, nedoceňovat, zlehčovat. Druhým můžeme opovrhovat, můžeme si ho nevážit nebo ho považovat doslova za nic. Kdo někým pohrdá, ochromuje jeho moc a sílu, přivolává potupu a hanbu na jeho hlavu. Může k němu cítit odpor, oškliví si ho, nechce o něm ani slyšet. Za výrazem „pohrdání“ můžeme spatřovat zesměšňování a posměch, zásadní odmítání, negaci… Pohrdání vede dokonce k rouhání, znečištění a poskvrnění, doslova k plivnutí jedovatou slinou. Tohle všechno – a ještě mnohem více zla – aktivujeme, když pohrdáme člověkem. Kdo pohrdá člověkem, pohrdá samotným Bohem. A to je jeden ze základních hříchů.
Pane Bože, zastav nás, kdykoliv se chceme nad druhého vyvyšovat nebo jím jakkoliv pohrdat. Posiluj nás svým Duchem, abychom se dovedli pokorně sklánět k potřebným, protože i my jsme jenom služebníci neužiteční.

L 18,1-8 * Sk 3,1-10