I řekl David Hospodinu: „Zhřešil jsem těžce, že jsem to učinil, ale nyní, ó Hospodine, odejmi, prosím, nepravost služebníka svého.“
2S 24,10 (K)
Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.
1J 1,9
Vrcholí masopust. Rozpustilá zábava, karneval masek, jimž starostové měst předávají vládu nad městem. Král David koná z dopuštění Hospodinova též bláznivě, když nechá sečíst bojeschopné muže Izraele. Vzápětí si uvědomuje, že se tak provinil těžkou urážkou Hospodina, skutečného vládce Izraele; na něm záleží vítězství, a nikoliv na počtu bojovníků, jak mnohokrát dosvědčil. Proto se David kaje. Avšak Izrael neujde trestu, třídenní mor však ze svého slitování Bůh zastavuje. I my se chováme leckdy bláznivě, nosíme masky, dopouštíme se nepravostí. Kéž dokážeme též s lítostí vyznat, že jsme zhřešili, abychom mohli zakusit Boží odpuštění a znovu napravit polámané vztahy s bližními a tak i s Bohem.
Bože, dej, ať dokáži i v době veselí vyznávat své viny s prosbou o tvé odpuštění, aby všechny vztahy byly opět narovnány.
L 5,33–39 * Ř 3,9–20
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
