Ž 121,5–6
On vám bude oporou až do konce, abyste v onen den našeho Pána Ježíše Krista nebyli obviněni.
1K 1,8
Taky vás trochu dráždí tento žalm a v duchu si počítáte všechny vaše úpaly od slunka? Vztah s Bohem je totiž ten nejzvláštnější jev na zemi. Jako se střídá den a noc, tak přicházejí jednou dny, kdy Bůh stíní a chrání, a jednou dny, kdy nás jaksi všechno pálí. Kolikrát jsme málem uklouzli, kolikrát jsme se stihli ukrýt těsně před bouřkou? Kolikrát jsme opravdu uklouzli a promokli až na kost? Probuď se, Bože. Bože můj, proč jsi mne opustil? Ty bolestivé chvíle nevytěsníme. Patří k nám záhadně taky. Snad ale nejsou určující. Boží ochrana má v našem životě různé nepochopitelné podoby. Ta je určující. Kéž můžeme čas od času pozorovat stíny, které Bůh tvoří kolem nás, abychom to přežili.
Hospodine, otevři mi oči, ať tě zahlédnu po svém boku.
Ko 1,9–14 * Iz 9,1–6