Lide, v každý čas v něho doufej, vylévej před ním své srdce! Bůh je naše útočiště.
Ž 62,9
V těch dnech vyšel na horu k modlitbě; a celou noc se tam modlil k Bohu.
L 6,12
Žalmista nás vyzývá, abychom doufali v Boha a spoléhali na něj v každém čase. Jako věřící tušíme, že tohle umění je pro život hodně důležité a že by to zároveň bylo krásné, kdybychom to uměli. Jak se ale naučit důvěřovat Bohu vždy, tedy za všech okolností? Žalmista hned radí, jak na to: vylévat své srdce před Bohem. Ano, jde o modlitbu, ale možná, že je trochu jiná, než jak jsme často zvyklí se modlit. Příkladem vylévání srdce před Bohem je Ježíšova celonoční modlitba na hoře předtím, než vybral svých 12 učedníků. Možná za ně děkoval, že má ochotné následovníky, prosil, aby vyrostli ve víře a obstáli, plakal nad jejich budoucím selháním a chválil Otce za to, jak si je nakonec promění a použije. Ježíš věděl, že ať se stane cokoliv, Otec (Bůh) je jeho (i naše) útočiště!
Uč nás, Pane, za všech okolností se modlit a důvěřovat ti.
1Tm 6,3–11a * Mt 18,1–9
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
