Toto praví Hospodin: Nevyléčitelné je tvé poranění, bolestná je tvá rána. (…) Zahojím a vyléčím tvé rány.
Jr 30,12.17
Jeho rány vás uzdravily.
1P 2,(24)25
K tomu, aby si člověk uvědomil, jak nemocná je naše společnost, není třeba chodit daleko. Co víc, jak moc zraněný jsem já sám – bolestmi z minulosti, nevyřešenými vztahy. Mám zranění a jizvy na duši, které jsem si přivodil sám svou zlobou. Vinou, kterou táhnu za sebou jako bolestivé břemeno. Nepřízní těch, kteří mě nemají rádi. Neporozuměním blízkých – rodiny a přátel. Naše rány jsou hluboké a mnohdy z lidského hlediska nevyléčitelné. Máme-li se uzdravit, potřebujeme v první řadě odpuštění. Odpuštění těch, kterým jsme ublížili, smíření, které dlužíme sami sobě, a odpuštění Boží, které uzdravuje.
Dej, Pane, ať se naučíme odpouštět sobě i jiným – odpusť nám a obnov nás!
Iz 45,1–8 * Za 10,1–12
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení