Vzdávám tobě chválu, Hospodine! Rozhněval ses na mě, tvůj hněv se však odvrátil a potěšils mě.
Iz 12,1
Vždyť Bůh nás neurčil k tomu, abychom propadli jeho hněvu, nýbrž abychom došli spásy skrze našeho Pána Ježíše Krista.
1Te 5,9
Jako děti jsme určitě zažili, že se na nás někdo rozhněval, ať už to bylo doma v rodině, nebo ve škole, když jsme něco provedli. Určitě jsme to snášeli velmi těžce a mrzelo nás to. Ale jen do doby, než se to dalo do pořádku. Když jsme se omluvili a poprosili za odpuštění, pak se opět rozhostil pokoj v našich srdcích i životech a všechno bylo zase v pořádku. Stejné je to i v duchovním životě. Pán Bůh má právo se na nás zlobit, protože jsme šli svou vlastní cestou. Pán Bůh ale za naše hříchy potrestal svého Syna. Díky Ježíši Kristu smíme prožívat skutečný pokoj.
Pane, děkuji, že nepovedeš pořád spory, že se nebudeš hněvat věčně. Nenakládáš s námi podle našich hříchů, neodplácíš nám dle našich nepravostí.
Ř 8,26–30 * Dt 1,1–18
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení