Nebudou žíznit, až je povede vyschlými kraji, vodu ze skály jim vyvede jak bystřinu, rozpoltí skálu a v hojnosti potekou vody.
Iz 48,21
Ježíš vystoupil a zvolal: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije!
J 7,37
Základní událostí v dějinách Božího lidu je vyvedení z otroctví do svobody. Ze smrti do života. Vyjití. Exodus. Směr země zalíbená. Je to dlouhá cesta pouští, krajinou stínu smrti a naprosté nezajištěnosti. Lid zakouší Boží ochranu, dostává vodu z rozpolcené skály. Učí se hledat Boží vůli a důvěřovat. Učí se vděčnosti. Zápasí se strachem. Odnaučuje se hromadit majetek a remcat. Jedna věc je „dostat Izrael z Egypta“, těžší je „dostat Egypt z Izraele“.
Prorok připomíná, že cokoliv velkého Bůh učinil se svým lidem, platí. Jsme voláni k exodu, k následování. Směr země zaslíbená, Boží království. Na cestě se učíme důvěře a dostáváme sílu. Nemáme zásoby, ale máme zaslíbení rozpolcené skály a čerstvého pramene.
Pane Ježíši Kriste, ty jsi ten pramen vody živé. Slíbil jsi, že z našeho nitra poplyne proud živé vody. Toho se chci držet, i když si někdy připadám vyschlý jako troud.
Ř 8,1–6 * Rt 4,1–22
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení