Bůh pravil: Já jsem Bůh, Bůh tvého otce. Neboj se! Já sestoupím do Egypta s tebou a já tě také určitě vyvedu.
Gn 46,3.4
Posilněte proto své zemdlené ruce i klesající kolena a vykročte jistým krokem.
Žd 12,12-13
Občas musíme učinit závažné rozhodnutí, i když moc netušíme, jaké to pro nás bude mít důsledky: změnit práci, přestěhovat se nebo podstoupit operaci. Takové rozhodnutí přináší obavy: pociťujeme nutkání nechat radši vše při starém a smířit se s nedostatky než udělat krok do neznáma. A proto si potřebujeme připomínat, že ať už povede naše životní cesta kamkoliv, Bůh nás tam bude vždy doprovázet. Někdy tu Boží přítomnost možná nevidíme. V těžkých situacích, když se na nás ze všech stran valí problémy a my nevidíme konec, nám může připadat, že jsme na všechno sami. A třeba až po letech pochopíme, že Bůh byl s námi i v těch nejtemnějších chvílích a pomáhal nám je unést. Stejně jako pomáhal našim otcům a praotcům.
Bože, prosíme, ať ve chvílích obav a pochybností, ve chvílích, kdy nejistě přešlapujeme na místě, k nám zní tvoje slovo „Neboj se!“
Ju 1.2.20-25 * Mt 17,1-13
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
