Vytáhl mě z jámy zmaru, z tůně bahna, postavil mé nohy na skálu, dopřál mi bezpečně kráčet.
Ž 40,3
Kristus sice byl usmrcen v těle, ale obživen Duchem. Tehdy také přišel vyhlásit zvěst duchům ve vězení.
1P 3,18–19
Stav světa je nedobrý. Není snadné se v něm orientovat. Buďme vděčni, že máme ke komu jít, že jsme unikli ze všech nastražených pastí. Naší pevnou skálou je Hospodin, který nedopustil a nedopustí, abychom se propadli do bahna beznaděje a pokřiveného lidství. Pokřivené lidství je to, co nám hrozí nejvíce, co láme vztahy a ničí celou společnost. Vede k pýše, k ničím nepodložené hrdosti, v soužití národů k válce a ke zničení. Kristovo vzkříšení je důkazem, že vše pokřivené může a musí být narovnáno. Jsme slabé lidské bytosti, podléhající všemu, co se navenek jeví jako slavné. To není dobrá cesta. Směrem do bezpečí je pro nás jen cesta zpět k Hospodinu.
Hospodine, smiluj se nad námi, ukazuj nám i nadále naši cestu a dej, abychom dobře volili a tímto směrem se také opravdu vydali.
1P 3,18–22 * Mt 27,57–66
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení