Bůh řekl: „Žádej, co ti mám dát.“ Šalomoun odpověděl: „Kéž bys tedy dal svému služebníku srdce vnímavé, aby mohl soudit tvůj lid a dovedl rozlišovat mezi dobrem a zlem.“
1Kr 3,5.9
Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu a řekne mu: „Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět.“ Tu mu Ježíš odpoví: „Jdi z cesty, satane!“
Mt 4,8–10
Bůh člověku v závažných situacích nabízí pomoc. Mladému Šalomounovi při nástupu do královského úřadu nechal svobodnou volbu. Jak by se rozhodl dnešní mladý člověk, kdyby dostal takovou nabídku: „Žádej, co ti mám dát“? Šalomoun žádal moudrost a dostal ji. Pověst o jeho moudrosti se šířila po všechna pokolení. Za jeho vlády se lid těšil míru a blahobytu. Napsal mnoho písní a přísloví, z nichž čerpáme moudrost dodnes. Postavil chrám, založil obchodní loďstvo, stal se patronem umění. Ovšem také podlehl hříchu, s nímž se musel vypořádat. Co po sobě zanecháme my?
Pane Ježíši, obdař nás moudrostí, kterou využijeme pro dobro svých bližních a pro tvoji slávu.
2Te 2,13–17 * 1Mak 2,15–28
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení