V jeho ruce je život všeho, co žije.
Jb 12,10
Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu, umíráme-li, umíráme Pánu.
Ř 14,7–8
Jak velká je Boží ruka? Co všechno se tam vejde? Jóbovo trápení, naše starosti, bezesné noci, strach. A co svět se vším tím zlým a složitým? Když posloucháme zprávy, máme možná pocit, že na to na všechno už Boží ruka nestačí, že je v ní málo místa. Tolik lidí umírá, a mnozí zbytečně. Kvůli zlobě a zášti, kvůli moci a pýše. Ale to neznamená, že by v tom všem Bůh nebyl s námi. Jób věřil, že se do Boží ruky vejde spolu se vším živým. To je víra, kterou vyznává. A i náš život je v Boží ruce, do ní se vejde vše, co žije. To může být i naše víra. Víra a důvěra v to, že naše životy mají svůj smysl. Žijeme i umíráme Pánu.
Pane, prosíme, nepouštěj nás ze své ruky.
L 12,42–48 * J 8,37–45
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení