Nepřikázal jsem ti snad: Buď rozhodný a udatný, neměj strach a neděs se, neboť Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou všude, kam půjdeš?
Joz 1,9
Proto rád přijímám slabost, urážky, útrapy, pronásledování a úzkosti pro Krista. Vždyť právě když jsem sláb, jsem silný.
2K 12,10
Je tak snadné poručit strachu?
Neboj! Slýchám to často. Od rodičů vůči dětem, od páníčků k vystrašeným psíkům, mezi dospělými v reakci na vyslovené obavy… Většinou však nenásleduje ujištění, povzbuzení. Bývá to mnohdy jen okřiknutí strachu, který se zrovna nehodí. Ty se neboj, protože já si s tvým strachem nevím rady. Nebo shození, protože druhému se zdá ten strach malicherný. Ty se neboj, protože podle mě k tomu nemáš důvod. Nebo i vlastní strach, který se utrhuje na strach toho druhého. Ty se neboj, protože teď se bojím já.
Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou všude, kam půjdeš – to je jiná. Tohle JE ujištění. S Bohem v zádech se člověk strachu postavit může, ať už před ním leží Jordán, nepříjemné jednání nebo první samostatná cesta ke stánku se zmrzlinou.
Hle, Bůh je má spása, doufám a jsem beze strachu.
2K 12,1–10 * J 7,1–13
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
