Nevíme, co máme dělat, proto vzhlížíme k tobě.
2Pa 20,12
S pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle.
Žd 12,2
Malé děti nevydrží být dlouho samy. Ačkoli mají spousty hraček a vlastní pokojíčky, zpravidla si chtějí hrát tam, kde jsme zrovna my. A tak nás neustále pozorují a napodobují a ke všemu mají milióny otázek. Nakonec celá naše rodina žije převážně v jediné místnosti.
I nás dospělé může chování dětí inspirovat. „Nevíme, co máme dělat,“ píše se v úvodním verši. Cítíme prázdnotu? Práce nás nenaplňuje? Odpočinek nepřináší potěšení? Vydejme se do domu našeho Otce. Objevme tam nové věci, učme se od něho, naslouchejme jeho domlouvání. Vše ať se děje k větší slávě Boží.
Pane, nevím, co mám dělat. Půjdu dnes za tebou.
Mt 5,17–20 * Zj 13,1–10
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení