Pak každá bota obouvaná do válečné vřavy a každý plášť vyválený v prolité krvi budou k spálení, budou potravou ohně.
Iz 9,4
Pro slitování a milosrdenství našeho Boha, jímž nás navštíví Vycházející z výsosti, aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
L 1,78–79
Válečné pole je obrazem lidského zmaru, neštěstí a bezvýchodnosti. Obrazem jedné z nejhorších pohrom, kterou člověk může způsobit. Tak vypadá zbytnělé ego, touha po moci, po hmotných statcích. Tak vypadá nepochopení Božího slova či úplné zapomenutí na Boží vedení. Ne každý však válčí meči a samopaly. Někdo se ohání svými úspěchy, buduje své statky na úkor druhých, s nasazením života druhých nebo na úkor jiného Božího stvoření. Bota obutá do betonu, pláště vyválené v nenávisti, podvodech, intrikách a úplatcích. Kdy si člověk uvědomí, že to vše je ke spálení? V těžkých chvílích života? Když o někoho přijde? Ve stáří? Když pustí do života Boží paprsek lásky, když otevře dveře Kristu, když zažije Boží přijetí.
Hospodine, zasviť i do mého života, abych poznal, co je k užitku a co ke spálení.
Dt 33,1–7.12–16 * Joz 7,1–26
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
