Tvé slunce nikdy nezapadne, tvůj měsíc nebude ubývat, neboť Hospodin ti bude světlem věčným.

Iz 60,20Veleben buď Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, neboť nám ze svého velikého milosrdenství dal vzkříšením Ježíše Krista nově se narodit k živé naději.
1P 1,3

Slunce a měsíc dávají světlo a v případě slunce i teplo. Ale slouží také od pradávna jako časomíra. Dodnes má rok dvanáct měsíců, přestože čas měří atomové hodiny. Člověk na své životní pouti potřebuje světlo. Platí to doslova i v přeneseném slova smyslu. Bez světla nic nevidíme, ztrácíme orientaci a směr. Život je vlastně vymezené období, po které nad námi bude vycházet ve dne slunce a v noci měsíc. Na této zemi však pro každého z nás nastane den, kdy světlo slunce v našem životě definitivně zhasne a měsíc nadobro ztratí svou zář. Čeká nás potom věčná tma? Ne, neboť už nyní září do našich životů Bůh skrze vzkříšení Ježíše Krista. On je věčným světlem, v jehož záři budeme natrvalo přebývat.
Pane, kéž světlo tvého vzkříšení září do mých temnot a vede moje kroky.

L 12,42-48 * Sk 26,1-23

Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení