Tys však vyvedl můj život z jámy, Hospodine, můj Bože!
Jon 2,7
Ovšem pevný Boží základ trvá a nese nápis „Pán zná ty, kdo jsou jeho“.
2Tm 2,19
Jonáš volá z nitra ryby. Tři dny pobývá v jejích útrobách. Je těžké představit si to. A jaká slova mu přitom tanou na mysli? Přiznává hlubinám jejich moc temnoty a příbojům jejich sílu zhouby. Dovolává se Hospodina – a ten jej slyší a zachraňuje.
Ježíš před svým nanebevzetím pojedl med a rybu. Ryba byla ve chvílích nanebevzetí v jeho nitru. Je těžké představit si to. Avšak oslavené tělo Páně je pramenem naší duchovní záchrany. Ryba jest i nadále tajemně přítomna a s ní i ozvěna mořských hlubin a dunících příbojů. Jako nikdy neumlkající šumění mušle.
Jaká slova modlitby vám tanou na mysli? Vám, jednou nohou v propasti, druhou v nebesích.
Kdo se z hlubin dovolává Hospodina, ten je vyslyšen.
Hospodine, jen tobě je známo, co mne spoutává a co mi brání v hlasitém volání; kéž nejsem zahanben!
Ga 2,16–21 * J 13,31–35
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení